Rubrika: Nezařazené

Seriál Pod pokličkou archeologie vás zavede do terénu i laboratoří

Nedávný výzkum polykulturní archeologické lokality Plaňany u Kolína přinesl spoustu mimořádných nálezů a zjištění. Vědecko-výzkumný projekt realizoval Ústav archeologické památkové péče středních Čech a financoval Středočeský kraj.

Terénní části výzkumů znáte z různých reportáží, článků či dnů otevřených dveří, ale víte, co se s nálezy děje dál? Jak se zpracovávají, konzervují a co nám mohou všechno prozradit?      V sérii krátkých reportáží vás krok po kroku provedeme jednotlivými laboratořemi a seznámíme s řadou vědeckých profesí a metod, které mají ve zpracování archeologického výzkumu své pevné místo.

Seriál můžete najít na našem popularizačním webu Cesty archeologie.

Smutné oznámení

S hlubokou lítostí oznamujeme, že včera, dne 22. srpna 2019, náhle a nečekaně odešel náš dlouholetý kolega Dražen Šťastný.

Jeho památku i bohatou archeologickou činnost ještě připomeneme, nyní v tichosti vzpomínáme.

Kupecká osada Krumbenowe získala Cenu Karla Absolona za popularizaci archeologie Zlatý mamut

Milí čtenáři a návštěvníci našich popularizačních akcí, rádi bychom se s vámi podělili o radostnou novinku. Akce Kupecká osada Krumbenowe, kterou každoročně v září pořádáme společně s Regionálním muzeem v Českém Krumlově pod hlavičkou Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, získala Zlatého mamuta. 

Zlatý mamut – Cena Karla Absolona za popularizaci archeologie, jak zní celý název ocenění, byl letos prvně udílen v partnerství tří prestižních institucí: Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., Moravského zemského muzea a Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.  Tyto tři instituce v sobě propojují výzkumné, vzdělávací a sbírkotvorné cíle archeologie, a také akademické, univerzitní a muzejní prostředí. Cílem uzavřeného partnerství je dle oficiální „mamutí“ charakteristiky motivovat archeology ve všech úrovních archeologické vědy a ve všech odborných institucích k rozvoji kreativních a atraktivních popularizačních aktivit, které v očích laické veřejnosti legitimují nezastupitelnost a společenskou přínosnost archeologie v moderním světě. Cenu zaštítili předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., rektor Masarykovy univerzity v Brně doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. a předchozí ministr kultury ČR PhDr. Ilja Šmíd. Stručně řečeno, jedná se sice o nové, leč velmi prestižní ocenění, o jehož získání bychom nesnili snad ani v těch nejtajnějších profesních snech. Kdyby nám ovšem několik z našich kolegů a přátel několik měsíců nepřipomínalo, že Kupecká osada Krumbenowe je zdařilá akce a že bychom ji rozhodně měli přihlásit.

A tak jsme to na poslední chvíli v prosinci loňského roku učinili a Krumbenowe, které přesně před šesti lety vymyslely archeoložky Lucie Šmahelová a Veronika Puhačová jako malý meziinstitucionální workshop a který se od té doby rozrostl v akci s téměř pětitisícovou návštěvností, přihlásili. A jaké bylo naše překvapení, když v pondělí 8. 4. 2019 získala tato popularizační aktivita 1. místo Zlatého mamuta v kategorii Hlavní cena. Vyhlášení proběhlo v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně a cenu převzala (s patřičným dojetím, jak je vidno z fotografií), jedna ze samotných organizátorek, Lucie Šmahelová. V konkurenci 38 přihlášených skvělých popularizačních projektů je pro nás takové umístění obrovskou ctí, ale zároveň i inspirací a motivací do další práce! A finanční odměnu 50 000 Kč samozřejmě využijeme již brzy, hned při přípravách dalšího ročníku Krumbenowe, který proběhne 7. a 8. září 2019. 

Naše poděkování patří nejen komisi, která Krumbenowe udělila takovou poctu, ale také našim partnerům. Především Regionálnímu muzeu v Českém Krumlově, jeho řediteli i zaměstnancům, kteří s obrovským entuziasmem nalijí do akce každoročně mnoho energie, finančních prostředků i fyzických sil.  Díky patří také pracovníkům meziregionálního programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, Mezinárodní kulturní platforma I-CULT ATCZ59, který Krumbenowe od loňského roku finančně podporuje, a samozřejmě také Středočeskému kraji, který jakožto zřizovatel podporuje náš Ústav archeologické památkové péče středních Čech. A závěrečné, ovšem neméně podstatné díky směřujeme všem téměř 170 lektorům a dobrovolníkům, kteří s námi Kupeckou osadu v loňském roce již popáté vybudovali a kteří svou profesionalitou a kreativitou podporují směr, kterým jsme se v rámci popularizace archeologie a vzdělávání společnosti vydali. Nejde nám totiž jen o prostou prezentaci archeologických výsledků, ale chceme kráčet cestou za vzdělanou, ohleduplnou a trvale udržitelnou společností, která si váží své minulosti a záleží jí na budoucnosti. A Zlatý mamut nám rozhodně pomůže tuto stezku dále prošlapávat. 

Děkujeme!

Závěrem bychom také rádi pogratulovali kolegům z dalších archeologických institucí, kteří se se svými vynikajícími projekty umístili v dalších kategoriích a místech:

HLAVNÍ CENA

2. místo – kolektiv autorů Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i. za Archeologické 3D virtuální muzeum

3. místo – Ivana Boháčová, Jaroslav Podliska a kol.: Průvodce pražskou archeologií – Památky známé, neznámé i skryté

MUZEJNÍ CENA
1. místo – Karolina a Jakub Klinečtí: Žít pravěk – edukační program v Archeoskanzenu Březno u Loun

2. místo – Pavlína Komínková, Marek Novák, Lubomír Janeček a Antonín Štrof: Cesta do pravěku Blanenska

3. místo – Michal Beránek a Milena Pečárková: Dílna archeologa v Muzeu Cheb

STUDENTSKÁ CENA

1. místo – Tereza Lefnerová, Jan Havelka a Ladislav Čejka: Oživlý pravěk – edukačně zážitkový program v pravěké osadě Křivolík

2. místo – Martin Košťál, Emil Holek, Tereza Polláková a Ema Galocinová: Virtuální trojrozměrné archeoparky na Vysočině

3. místo – Šimon Straka: Historie vápenictví a výroby cementu v Mokré u Brna

Všem oceněnými srdečně gratulujeme! 

Vydali jsme publikaci Klenoty středočeského pravěku

13 lokalit, 13 příběhů, desítky archeologických artefaktů. To vše najdete v naší nové publikaci Klenoty středočeského pravěku, kterou jsme slavnostně pokřtili 9. dubna 2019 v prostorách Středočeské centrály cestovního ruchu. Úvodního slova a představení publikace se ujala Irena Benková, archeoložka a ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, spolu s autory publikace, archeology Veronikou Puhačovou a Zdeňkem Benešem. Kmotrem publikace se stal archeolog Jaroslav Špaček. Na slavnostním křtu nechyběli ani další pracovníci našeho ústavu a členové autorského týmu. kteří konkrétní výzkumy vedli a podíleli se i na vyprávění jednotlivých příběhů.

Klenoty středočeského pravěku  jsou opravdovou lahůdkou nejen pro příznivce archeologie, ale díky svojí čtivé formě a působivým ilustracím publikace osloví i širší čtenářské publikum. 13 kapitol a jejich 13 příběhů představují čtenáři běžný život našich pravěkých předků. Dozvíte se, jaké lokality naši archeologové během svých výzkumů za poslední roky ve středních Čechách objevili a jaké krásné nálezy zde vykopali. Očištěné, konzervované a prozkoumané artefakty  pak samy vypráví příběhy z dávné minulosti a umožňují čtenáři nahlédnout do širokého spektra problémů a jevů, které ovlivňovaly život pravěkých lidí a které můžeme prostřednictvím vědeckého bádání zkoumat. Jak lidé v mladší době kamenné hospodařili s vodou? Kdy se zrodil dálkový obchod a jakou roli v něm střední Čechy v některých dobách hrály? Provázelo násilí člověka již od pravěku? Jakým způsobem se proměňoval vztah k mrtvým? Kdy se u nás začaly používat peníze? Toužily místní ženy vždy po kráse, a jak si k ní pomáhaly? Jakými metodami to zjišťujeme? A jak se to projevilo na místech, kde nyní žijeme my a kterými denně procházíme? Publikace je provázena množstvím terénních i umělecky laděných fotografií z dílny studia Abalon s.r.o. a Jany Lohnické a bohatě proložena archeologickými rekonstrukcemi ilustrátorů Anežky Šimečkové a Michala Puhače. Klenoty středočeského pravěku jsou tak finálním výstupem archeologické práce, který ocení široké publikum zájemců o historii.

Naši novou publikaci jsme pokřtili slavnostně a radostně, jak se na archeology sluší. Odpoledne se neslo v příjemné atmosféře rozhovorů o výzkumu, prohlídce originálních nálezů i s odborným komentářem zasvěcených archeologů a v družném hovoru kolegů a kamarádů, kteří se v úterý v Husově ulici setkali, v některých případech i po delší době. Povídat bylo o čem! Setkání to zkrátka bylo vydařené a Klenoty středočeského pravěku jsme zdárně vyslali do světa k vám, našim čtenářům. Někteří z vás si novou publikaci rovnou odnesli domů. Jiní za námi přijeli v následujících dnech na veletrhy v Praze a Lysé nad Labem. A vy ostatní, kteří byste se rádi začetli do příběhů našich předků, si pro naši novou publikaci můžete zajet na zámek Nižbor. Návštěvu  můžete spojit třeba s prohlídkou Informačního centra keltské kultury (kde na vás čekají další nálezy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech) nebo s vycházkou na nedaleké slavné keltské oppidum Stradonice. Po domluvě lze publikaci zakoupit rovněž na adrese Nad Olšinami 448/3, Praha 10, nebo prostřednictvím webu Cesty archeologiea www.uappsc.cz. 

Fotoreportáž ze křtu:

Ty nejlepší momenty ze slavnostní křtu publikace Klenoty středočeského pravěku 

najdete na našem Facebooku. (Autor fotografií: Pepa Horák)

Výstava Za císaře pána… Krása rakousko-uherských řádů a vyznamenání

V Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy byla 23. února ve spolupráci s naší institucí slavnostně otevřena výstava Za císaře pána… Krása rakousko-uherských řádů a vyznamenání. Po loňských oslavách vzniku republiky si tak připomínáme i dobu předcházející. Rakousko-uherskou monarchii tu reprezentují předměty, které snad nejlépe vystihují slávu habsburské říše – řády, vyznamenání, záslužné i pamětní medaile, zapůjčené jak ze sbírek Národního muzea, tak ze sbírek soukromých.

Více než 200 vystavených vyznamenání tvoří reprezentativní výběr všeho, čím byli dekorováni příslušníci armády, prostí civilisté, vysoká šlechta i přední umělci a vědci. Vedle desítek jednotlivých vyznamenání, medailí i početných miniatur zde najdeme i ucelené série Čestného vyznamenání Červeného kříže, medaile Za statečnost, či Vojenského služebního kříže. Díky vstřícnosti Národního muzea jsou vystaveny i nejvyšší stupně a hvězdy velkých císařských řádů, včetně rytířského kříže a hvězdy velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie. Vrcholem pak je vystavení nákrční dekorace Rytířského řádu Zlatého rouna; Jílové u Prahy se tak na následující dva měsíce stává jedním z mála evropských měst, kde lze shlédnout insignii tohoto slavného řádu. Výstavu doplňují i základní údaje o faleristice, vědeckém i sběratelském oboru zabývajícím se nositelnými vyznamenáními.

Prvorepubliková vycházka na keltské oppidum Stradonice

Srdečně vás zveme na slavnostní komentovanou vycházku na keltské oppidum Stradonice, která se uskuteční v sobotu 6. října 2018 od 14 hodin v rámci oslav stoletého výročí republiky. Zahájena bude prohlídkou výstavy Prvorepubliková archeologie, která se mimo jiné věnuje tématu velkého archeologického výzkumu Stradonic z roku 1929 a představuje dosud nevystavené exponáty, z výzkumu pocházející.

 

Oppidum Stradonice patří k nejvýznamnějším památkám keltské Evropy a historie jeho výzkumu je dlouhá, stejně tak ale bohužel neradostná. Vrch tyčící se nad řekou Berounkou v okouzlující krajině Českého krasu, který před dvěma tisíci lety skýtal hradbami obehnaný domov keltské smetánce a jejím poddaným, totiž od objevu jeho někdejší slávy provází smůla. Již na konci 19. století, kdy zde byl objeven proslulý poklad zlatých mincí, se Stradonice staly terčem rabování a lovců pokladů, a tato situace trvá dodnes. Světlými body ve zkoumání oppida je několik velkých výzkumů, které v průběhu posledních 120 let proběhly a které přinesly zásadní poznatky o tom, jak toto keltské „město“ kdysi fungovalo a jak žili jeho obyvatelé. Jedním z nejambicióznějších výzkumů byl právě ten prvorepublikový z roku 1929. Vedl ho archeolog Albín Stocký a financován byl z Masarykova fondu. Nálezy, které z tohoto výzkumu pocházejí a jsou součástí sbírek Národního muzea, však dosud nebyly veřejně vystaveny. Výstava Prvorepubliková archeologie, která je na zámku Nižbor k vidění do konce října, je tak první a jedinečnou možností se s těmito nálezy i celým výzkumem blíže seznámit.

Po komentované prohlídce výstavy, kterou povede archeoložka Mgr. Johana Tlustá, bude následovat dobově laděná vycházka přímo na samotné oppidum, které se ujme archeolog Mgr. Pavel Kacl. Návštěvníky provede celou lokalitou a ukáže relikty někdejšího života Keltů přímo v terénu.

Upozorňujeme, že vycházka vede kopcovitým terénem a její délka bude cca 2 hodiny, doporučujeme tedy vhodnou obuv i oděv.

Budeme se na vás těšit 6. října 2018 ve 14 hodin v Informačním centru keltské kultury na nádvoří zámku Nižbor!

Kapacita vycházky je omezená, doporučujeme tedy rezervovat si místo předem na mailu veronika.puhacova@uappsc.cz. Na celou akci je vstupné zdarma.

 

Přednáška Třikrát o archeologii v Plaňanech

Plaňany jsou velmi známou a cennou archeologickou lokalitou, neboť historie jejich osídlení sahá téměř kontinuálně až do mladší doby kamenné. První archeologické výzkumy zde probíhaly již v 19. století a díky hojné stavební aktivitě neustaly ani ve stoletích následujících. Obzvláště mnoho nových poznatků však přinesly poslední dva roky, kdy bylo nezbytné díky stavbě obchvatu Plaňan a také rozšiřujícímu se kamenolomu provést záchranné výzkumy na poměrně velkých plochách. Výzkumy odhalily nejen nové sídelní lokality z mladší doby železné, z mladší a pozdní doby bronzové i ze starší doby železné, ale také pohřebiště ze starší doby bronzové a stejně datované opevněné hradiště. Nálezy, které nám o životě obyvatel prehistorických Plaňan vyprávějí, jsou nyní předmětem důkladného zkoumání archeologů Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Ti zájemce se svými dosavadními výsledky seznámí 21. 8. od 18 hodin v prostorách Základní školy Plaňany v Pražské ulici.

Zemřel zakladatel Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Vladimír Čtverák

Ústav archeologické památkové péče středních Čech s lítostí a smutkem oznamuje, že dne 25. července 2018 zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 67 let PhDr. Vladimír Čtverák. Stál u zrodu naší instituce jako její zakladatel a první ředitel, vzpomínat na něj budeme i jako na vynikajícího archeologa, kolegu a přítele. Rozloučení proběhne v kruhu rodinném bez veřejného pohřbu. Čest jeho památce.