Rubrika: Nezařazené

Výstava Za císaře pána… Krása rakousko-uherských řádů a vyznamenání

V Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy byla 23. února ve spolupráci s naší institucí slavnostně otevřena výstava Za císaře pána… Krása rakousko-uherských řádů a vyznamenání. Po loňských oslavách vzniku republiky si tak připomínáme i dobu předcházející. Rakousko-uherskou monarchii tu reprezentují předměty, které snad nejlépe vystihují slávu habsburské říše – řády, vyznamenání, záslužné i pamětní medaile, zapůjčené jak ze sbírek Národního muzea, tak ze sbírek soukromých.

Více než 200 vystavených vyznamenání tvoří reprezentativní výběr všeho, čím byli dekorováni příslušníci armády, prostí civilisté, vysoká šlechta i přední umělci a vědci. Vedle desítek jednotlivých vyznamenání, medailí i početných miniatur zde najdeme i ucelené série Čestného vyznamenání Červeného kříže, medaile Za statečnost, či Vojenského služebního kříže. Díky vstřícnosti Národního muzea jsou vystaveny i nejvyšší stupně a hvězdy velkých císařských řádů, včetně rytířského kříže a hvězdy velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie. Vrcholem pak je vystavení nákrční dekorace Rytířského řádu Zlatého rouna; Jílové u Prahy se tak na následující dva měsíce stává jedním z mála evropských měst, kde lze shlédnout insignii tohoto slavného řádu. Výstavu doplňují i základní údaje o faleristice, vědeckém i sběratelském oboru zabývajícím se nositelnými vyznamenáními.

Prvorepubliková vycházka na keltské oppidum Stradonice

Srdečně vás zveme na slavnostní komentovanou vycházku na keltské oppidum Stradonice, která se uskuteční v sobotu 6. října 2018 od 14 hodin v rámci oslav stoletého výročí republiky. Zahájena bude prohlídkou výstavy Prvorepubliková archeologie, která se mimo jiné věnuje tématu velkého archeologického výzkumu Stradonic z roku 1929 a představuje dosud nevystavené exponáty, z výzkumu pocházející.

 

Oppidum Stradonice patří k nejvýznamnějším památkám keltské Evropy a historie jeho výzkumu je dlouhá, stejně tak ale bohužel neradostná. Vrch tyčící se nad řekou Berounkou v okouzlující krajině Českého krasu, který před dvěma tisíci lety skýtal hradbami obehnaný domov keltské smetánce a jejím poddaným, totiž od objevu jeho někdejší slávy provází smůla. Již na konci 19. století, kdy zde byl objeven proslulý poklad zlatých mincí, se Stradonice staly terčem rabování a lovců pokladů, a tato situace trvá dodnes. Světlými body ve zkoumání oppida je několik velkých výzkumů, které v průběhu posledních 120 let proběhly a které přinesly zásadní poznatky o tom, jak toto keltské „město“ kdysi fungovalo a jak žili jeho obyvatelé. Jedním z nejambicióznějších výzkumů byl právě ten prvorepublikový z roku 1929. Vedl ho archeolog Albín Stocký a financován byl z Masarykova fondu. Nálezy, které z tohoto výzkumu pocházejí a jsou součástí sbírek Národního muzea, však dosud nebyly veřejně vystaveny. Výstava Prvorepubliková archeologie, která je na zámku Nižbor k vidění do konce října, je tak první a jedinečnou možností se s těmito nálezy i celým výzkumem blíže seznámit.

Po komentované prohlídce výstavy, kterou povede archeoložka Mgr. Johana Tlustá, bude následovat dobově laděná vycházka přímo na samotné oppidum, které se ujme archeolog Mgr. Pavel Kacl. Návštěvníky provede celou lokalitou a ukáže relikty někdejšího života Keltů přímo v terénu.

Upozorňujeme, že vycházka vede kopcovitým terénem a její délka bude cca 2 hodiny, doporučujeme tedy vhodnou obuv i oděv.

Budeme se na vás těšit 6. října 2018 ve 14 hodin v Informačním centru keltské kultury na nádvoří zámku Nižbor!

Kapacita vycházky je omezená, doporučujeme tedy rezervovat si místo předem na mailu veronika.puhacova@uappsc.cz. Na celou akci je vstupné zdarma.

 

Přednáška Třikrát o archeologii v Plaňanech

Plaňany jsou velmi známou a cennou archeologickou lokalitou, neboť historie jejich osídlení sahá téměř kontinuálně až do mladší doby kamenné. První archeologické výzkumy zde probíhaly již v 19. století a díky hojné stavební aktivitě neustaly ani ve stoletích následujících. Obzvláště mnoho nových poznatků však přinesly poslední dva roky, kdy bylo nezbytné díky stavbě obchvatu Plaňan a také rozšiřujícímu se kamenolomu provést záchranné výzkumy na poměrně velkých plochách. Výzkumy odhalily nejen nové sídelní lokality z mladší doby železné, z mladší a pozdní doby bronzové i ze starší doby železné, ale také pohřebiště ze starší doby bronzové a stejně datované opevněné hradiště. Nálezy, které nám o životě obyvatel prehistorických Plaňan vyprávějí, jsou nyní předmětem důkladného zkoumání archeologů Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Ti zájemce se svými dosavadními výsledky seznámí 21. 8. od 18 hodin v prostorách Základní školy Plaňany v Pražské ulici.

Zemřel zakladatel Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Vladimír Čtverák

Ústav archeologické památkové péče středních Čech s lítostí a smutkem oznamuje, že dne 25. července 2018 zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 67 let PhDr. Vladimír Čtverák. Stál u zrodu naší instituce jako její zakladatel a první ředitel, vzpomínat na něj budeme i jako na vynikajícího archeologa, kolegu a přítele. Rozloučení proběhne v kruhu rodinném bez veřejného pohřbu. Čest jeho památce.

FOTOREPORT: Polykulturní pohřebiště a sídliště v Plaňanech vydalo svá poslední tajemství z pravěku

O polykulturní archeologické lokalitě v Plaňanech u Kolína, jejíž výzkum v těchto dnech pomalu končí, jsme vás obsáhle informovali již několikrát (např. v článku tady). Téměř roční záchranný archeologický výzkum byl naprosto nezbytný. Okolo Plaňan se totiž buduje tolik potřebný obchvat, jehož trasa proťala hned několik poloh, na kterých napříč celým pravěkem (počínaje mladší dobou kamennou) žili a pohřbívali dávní obyvatelé této středočeské obce. Výzkum Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vedl Tomáš Chlup, který tu se svým výzkumným týmem složeným z profesionálů i místních plaňanských pracovníků učinil významné objevy. Vědecko-výzkumný projekt financovaný Středočeským krajem velkou měrou přispěl nejen k novým poznatkům o velmi pestré minulosti celého regionu, ale pomáhá také rozšířit povědomí o prastaré historii obce přímo mezi jejími obyvateli. Nyní však před námi leží úkol nejobtížnější, a to zpracování toho obrovského množství nálezů a informací. Než pro vás budeme mít další podrobné informace, vezmeme vás tedy naposledy do plaňanského terénu, alespoň prostřednictvím fotoreportáže na našem webu Cesty archeologie.