Jaké poklady nám vydala země v roce 2016? Tak jako všichni archeologové, i my jsme tajně doufali v nějaký zásadní objev. A on přišel. Hned v prvním čtvrtletí. Senzace, která zaplnila stránky médií, nás pěkně navnadila na další výzkumy. A měli jsme štěstí, neboť i ty přinesly mnoho pozoruhodných objevů. Z celkem 2073 (!) dohledů při terénních a stavebních aktivitách, které naši archeologové kontrolovali, se vyklubalo 103 skutečných výzkumů archeologických stop po životě našich předků. Asi si dovedete představit, že vybrat z nich deset není jen tak. Vezmeme to tedy pěkně od počátku a ukážeme si postupně pestrou kolekci všemožných „nej“, která nám výzkumy roku 2016 přinesly. Je to samozřejmě stručný přehled, neboť veškeré výsledky jsou nyní předmětem zpracování, o mnohých výzkumech tedy ještě dozajista uslyšíte.
1. Nalezen depot bronzových náramků na Nymbursku
leden 2016
Zpracovává: Luděk Kos
V lednu byl na poli v okrese Nymburk narušen depot bronzových náramků. Náhodný nálezce kontaktoval archeology z našeho pracoviště a společně s využitím detektoru kovů se podařilo zachytit celé hnízdo. Tedy místo původního uložení celého souboru náramků a jedné bronzové tulejky kopí, které zde byly neznámo kým uloženy před třemi tisíci lety, v mladší době bronzové. Tento depot byl postupně narušován hlubokou orbou, a proto se některé jeho části postupně dostávaly na povrch a znovu spatřily světlo světa. U nás se jim dostalo odborného zpracování a profesionální konzervace, která odkryla jejich pěkné ryté zdobení. V letošním roce se můžete těšit, že tento pro daný region poměrně neobvykle velký depot 26 náramků spatříte na vlastní oči nejen na nových fotkách po konzervaci, ale také ve výstavě.
2. BŘEZEN: 7 000 let stará studna ve Velimi a nejstarší český provázek (okr. Kolín)
listopad 2015 – duben 2016
Vedoucí výzkumu: Tomáš Chlup
Hned první velký loňský výzkum, který proběhl před plánovaným rozšířením areálu firmy Ball Aerocan s.r.o., nás naprosto ohromil. Ve Velimi na Kolínsku zpočátku poklidně probíhala již několikátá etapa zkoumání vesnice prvních zemědělců z mladší doby kamenné, tzv. neolitu, a vydávala další a další pěkně zachované půdorysy dlouhých domů, štípaných a broušených kamenných nástrojů či půvabnou keramiku, zdobenou rytými liniemi. A pak, v březnu, přišel nález nečekaný. Neolitická studna, pro tuto dobu objev nesmírně vzácný. A uvnitř studny další unikát – sedm centimetrů dlouhý fragment stejně starého provázku. Tato archeologická senzace zaujala i nearcheologickou veřejnost natolik, že obletěla všechna média nejen česká, ale i zahraniční. Pokud jste ještě nečetli, rozhodně si přečtěte detailní reportáže na našem webu, o studni i o provázku.
3. Dvě vesnice pod současnými Plaňany (okr. Kolín)
duben 2016
Vedoucí výzkumu: Zdeněk Beneš
Obec Plaňany je již více jak sto let proslulá svými archeologickými nálezy. Především z počátku doby římské, která je již mnoho desetiletí v Čechách nazývána plaňanským horizontem. Pro něj jsou charakteristickým nálezem tzv. plaňanské poháry, nádobky ostré profilace na štíhlé nožce. Každá stavební aktivita zde tedy budí archeologická očekávání. Záchranný výzkum, který zde proběhl v dubnu 2016 z důvodu budování kanalizace, vodovodu a nové komunikace na východním okraji obce sice neposkytl další nálezy esteticky zdařilých plaňanských pohárů, odhalil však další, mladší pozůstatky vesnic. Jedna z nich je datována do 3. – 4. století n. l. (mladší až pozdní doby římské), druhá pak do 9. – 10. st. n. l. (raného středověku). Z obou vesnic se dochovaly jámy po kůlech, zásobnicové jámy a hliníky a také nejspíše výkop po studni, bohužel bez zachovalé konstrukce výdřevy. Nejpočetnější skupinou nálezů je samozřejmě keramika, z těch esteticky působivých nálezů je pak potřeba vyzdvihnout tři kostěné jehlice z doby římské. Díky detektoru se podařilo odhalit také malý soubor kovových nálezů – hrot oštěpu a drobné zlomky bronzu. To vše nyní čeká proces konzervace a dalšího vědeckého zpracování. Tento výzkum je významný především z toho důvodu, že odhalil další sídliště z doby římské v prostoru obce – celkově již třetí – což z Plaňan činí jednu z významných sídelních komor tohoto období.
4. Rozmanité osídlení ve Všechlapech (okr. Nymburk)
duben 2016
Vedoucí výzkumu: Luděk Kos
Výstavba rodinných domů ve Všechlapech, která započala již roku 2011 a pokračovala v roce 2016, odkryla dlouhou a kontinuální historii místního osídlení. Polykulturní naleziště, které se skrývalo v lokalitě bývalého Sadu Míru, vydalo stopy po osídlení z mladší až pozdní doby bronzové (především početné kůlové a zásobní jámy), chatu ze starší doby římské s nálezem bronzové spony a množství objevů, dokládající zdejší život v raném středověku. Pro nejbližší okolí výjimečným nálezem byla časně slovanská polozahloubená chata s typickým otopným zařízením v SV rohu. Ze starší doby hradištní se dochovalo několik žlabů zatím neznámé funkce a početné zásobní jámy, hluboké až 200 cm. Z nich pochází velké množství zlomků keramiky, ale také zdobné bronzové nákončí opasku z 8. st. Stejně datované je pak i další, drobnější opaskové kování, které bylo nalezeno o pár měsíců později. Celkově je takto rozsáhlý a kontinuální doklad osídlení pro daný region výjimečný a bude mu věnována náležitá pozornost.
5. Palisáda nad potokem v Holubicích (okr. Praha-západ)
listopad 2015 – květen 2016
Vedoucí výzkumu: Lucia Mattiello
Středočeské Holubice mají archeologům stále co nabídnout, neboť téměř každý zásah do terénu zde doloží další část místního bohatého pravěkého osídlení. Stejně tomu bylo i při loňském výzkumu v poloze Za Humny, na plošině nad údolím Holubického potoka. Tam bylo při stavbě vodovodu prozkoumáno přes sto sídlištních objektů z období neolitu, eneolitu, doby bronzové a pozdní doby halštatské. Jednalo se nejen o pozůstatky po obytných domech, výrobních objektech a zásobních jamách, ale zachyceny byly také tři žlábky s patrnými stopami po kůlech. Vedoucí výzkumu Lucia Mattiello se domnívá, že by mohlo jít o zachycenou část trojice palisád. Zjištěn byl i nevysoký val, který vznikl v mladším období, než trojice palisád. Domněnka, že plošina nad Holubickým potokem byla v pravěku opevněna, bude v budoucnu upřesňována pomocí geofyzikálního měření či sondáže.
6. Luxus, moc a krása doby železné v Dolních Břežanech (okr. Praha-západ)
září – říjen 2016
Vedoucí výzkumu: Josef Dufek
Dolní Břežany nejsou v archeologii žádnou neznámou lokalitou, ba právě naopak. Bohatá vesnice starší doby železné, skrytá pod stále se rozšiřujícím areálem současné školy, je průběžně zkoumána již od 2. poloviny 20. století. V loňském roce se škola rozhodla dostavět tělocvičnu, a tak byli opět povoláni do služby naši archeologové. Během pár měsíců odhalili další část této osady, která s nejvyšší pravděpodobností úzce souvisela s životem na nedalekém hradišti na Závisti. Množství očekávané jemné keramiky z 6. a 5. st. př. Kr. doplnily takové skvostné nálezy, jako například pro tuto dobu typický žlutý skleněný korálek s očky, modrý žebrovaný korálek, keramické chrastítko (stále chrastící) zachované v kuse a zlomky surového jantaru, připraveného patrně pro výrobu šperků nebo také zatím funkčně neurčená bronzová kování. Nálezy tak okouzlující, že nadchly i 500 dětí z přilehlé základní školy, které jsme po výzkumu v říjnu provedli. Desítky beden plných tohoto zajímavého archeologického materiálu, dokládajícího jednu slavnou etapu minulosti našeho území, nyní čekají na zpracování a vy o nich nepochybně ještě uslyšíte. Zatím si je můžete nastudovat v naší reportáži.
7. Od doby kamenné po dobu železnou v Přemyšlení (okr. Praha-východ)
červen – červenec 2016
Vedoucí výzkumu: Lukáš Baloun
V Přemyšlení záchranný výzkum navázal na předchozí, který probíhal v ulici Na Brnky ve druhé polovině roku 2015 a odhalil množství pozůstatků po osídlení z mladší doby kamenné až železné. V roce 2016 se pak z důvodu pokračujících stavebních prací na výstavbě komunikačních a inženýrských sítí odhalily zahloubené chaty z doby železné a hluboké nepravidelné jámy, určené nejspíše pro těžbu jílovitého podloží. Po ukončení této fáze výzkumu však následovalo snížení terénu, díky kterému spatřily světlo světa další, mnohem starší nálezy. Mezi nimi vynikaly stopy po osídlení z mladší doby kamenné, neolitu, náležející tzv. kultuře s lineární i vypíchanou keramikou, a také pozdější hroby kultury se zvoncovitými poháry ze závěru pozdní doby kamenné, eneolitu.
8. Bronzové Modřany (okr. Hl. město Praha)
červenec – září 2016
Vedoucí výzkumu: Petra Zemanová
Bohatý nálezový materiál poskytl záchranný výzkum v jihozápadní části Modřan, kde se podařilo v areálu bývalého cukrovaru zachytit pozůstatky pravěkého osídlení převážně z doby bronzové. Mezi rozmanitými sídlištními objekty převažují především kůlové jamky a zásobnice. Jedna z nich obsahovala vedle zlomků keramických nádob, včetně celé misky, i kosterní pozůstatky středně velkého savce (možná psa). Další z jam byla naplněna zlomky omazávek stěn (tzv. mazanice), většími kusy silnonostěnných hliněných zásobnic a také několika dyznami, které sloužily jako přívody vzduchu při dmýchání kovozpracovatelských pecí. Zda se jedná o doklad místního zpracování bronzu, ukáže další zpracování nálezů. Kromě nálezů z doby bronzové se poštěstilo zachytit pozůstatky dvou žárových hrobů z pozdní doby kamenné.
9. Košíře od středověku po novověk (okr. Hl. město Praha)
listopad – prosinec 2016
Vedoucí výzkumu: Petra Zemanová
Pestré doklady života ve středověku i novověku poskytl výzkum v pražských Košířích, kde bylo prozkoumáno kulturní souvrství s početnými nálezy z raného středověku až časného novověku, několik zahloubených objektů sídlištního i výrobního charakteru z raného středověku až novověku a dále několik jímek a rozmanité kamenné konstrukce převážně hospodářských budov z různých období novověku. Za zmínku stojí kamenná pec, možná na pečení chleba, a kosterní pozůstatky stelné samice tura domácího. Nečekaným nálezem pak byl v tomto prostoru ojedinělý pohřeb novorozence, který byl umístěn mimo posvěcenou půdu. Za nejvýznamnější však můžeme považovat objev dvou hliněných keramických pecí z raného středověku. Ta zachovalejší z nich obsahovala osm celých keramických nádob a velké množství zlomků keramiky.
10. Hroby pod obchodem v Brandýse nad Labem (okr. Praha-východ)
srpen – prosinec 2016
Vedoucí výzkumu: Lukáš Baloun
Počátkem srpna došlo v rámci výstavby nové skladové haly v prostoru ulice Průmyslová k odkrytí celkem 20 pravěkých objektů, náležejících únětické kultuře ze starší doby bronzové. Převážně se jednalo o kruhové objekty různé velikosti a účelu. U některých kruhových jam můžeme mluvit o tzv. zásobních jamách, tj. místech určených k uchovávání obilovin a dalších potravin. Z výplní těchto jednoduchých hospodářských staveb pochází velké množství pravěké keramiky. Kromě zlomků keramických nádob a zvířecích kostí byla záchranným archeologickým výzkumem získána také řada kamenných nástrojů. Zejména větší části hrubozrnných drtidel (primitivních „mlecích“ kamenů) byly zastoupeny četněji, než je běžné na obdobně velkých sídlištích starší doby bronzové. Pravděpodobně nejzajímavějším počinem v rámci terénního výzkumu bylo odkrytí a zdokumentování celkem čtyř lidských skeletů uložených ve třech sídlištních objektech. První jedinec byl uložen na boku ve skrčené poloze, tedy v pozici odpovídající zcela ritu daného období. Jinak tomu bylo ovšem v případě ostatních pohřbů, kde nalezené lidské ostatky ležely nestandardně. Těla byla různě pokroucená a ruce rozhozené do různých směrů. Mluvíme o tzv. „pohřbech“ pohozenců, kdy těla zemřelých byla vhazována do nepoužívaných objektů a jednorázově zasypána hlínou a sídlištním odpadem. Na tomto místě je však nutné podotknout, že se nejedná o způsob zcela ojedinělý. S podobným nakládáním s lidskými ostatky se setkáváme i v dalších období českého pravěku. Zejména v kontextu únětické kultury se jedná o jev více než častý. Výzkum byl ukončen teprve v nedávné době a s přihlédnutím ke znalostem z blízkého okolí stavby nejsou vyloučeny ani další obdobné nálezy v těsném sousedství.
