Krumbenowe 2026

Po tří leté pauze se vrací do krásného Českého Krumlova veletrh pravěké a středověké kultury! Letos to bude již 8. ročník! Náš ústav tuto akci od prvního ročníku organizuje společně s Regionálním muzeem v Českém Krumlově.


Nahlédněte s námi do oficiální tiskové zprávy a zjistěte, na co se těšit!

Jak krajina měnila člověka – a jak člověk proměňoval krajinu? Jaké stopy zůstaly v krajině po našich předcích a jaké zůstanou po nás? Odkud se vzaly suroviny, potraviny a materiály, které dnes považujeme za běžné? Co všechno se z materiálů kolem nás dá využít? A jak by vlastně naše okolí vypadalo, kdyby se lidé nikdy nestali zemědělci?

 


Netrpělivě očekávaný osmý ročník veletrhu pravěké a středověké kultury Krumbenowe letos opět otevře v sobotu 12. září 2026 v 10:00 brány Pivovarské zahrady v Českém Krumlově jako součást Dnů evropského dědictví. Kromě tradiční přehlídky pravěkých a středověkých řemesel, odborných přednášek i workshopů nebude chybět ani oblíbená stezka pro malé i velké děti či Muzeum v zahradě. Celý den se můžete těšit na řadu prakulturních zážitků, které večer vyvrcholí skočnými středověkými rytmy kapely Bohemian Bards.
Hlavní téma „Člověk a krajina“ navíc zařadí do programu palčivé otázky, které jsou dnes stále aktuální. Ne náhodou proto zahájí letošní ročník přednáška odborníka nejpovolanějšího, RNDr. Václava Cílka, který nám téma představí v širších souvislostech, a to v pátek 11. 9. 2026, v sále Regionálního muzea v Českém Krumlově. Buďte u toho s námi!

Návštěvníci se zde budou moci setkat s lovci a sběrači, prvními zemědělci nebo kupci a řemeslníky z hradišť doby bronzové i keltských oppid. Seznámí se s uměním obyvatel germánských i slovanských osad i s mistry středověkých řemesel. Na interaktivních stanovištích tentokrát zjistí, jak lidé v minulosti využívali krajinu kolem sebe jako zdroj obživy, surovin a materiálů, léčiv i duchovní inspirace. Zjistí, jak postavit dům vlastníma rukama a jaké stopy lidské činnosti zůstávají v krajině čitelné dodnes. Nebudou samozřejmě chybět ani obvyklé odborné přednášky a workshopy; těšit se můžete například na vyprávění čerstvě ošlehaných mořeplavců o úskalích české odysey na monoxylu přes Středozemní moře nebo na přednášku o výrobě textilu z lýka, kopřiv a dalších přírodních materiálů s názornými ukázkami v podání odborníků z Centra tradičních technologií v Příboře.

Naše detašované Muzeum v zahradě přiblíží svou výstavou „Člověk a krajina – vědec a krajina“ téma krajiny a zdrojů z hlediska současných možností výzkumu a metodiky. Kromě „nudné“ vědy samozřejmě představíme i pestrou nabídku prakultury: od prapohádky Mouchy v bubnu po oblíbený mezolitický trhák v podání kočovného Kredenc Tyjátru. Po setmění pak vystoupí Jeskynní stínoherní klub, který vás doprovodí do krajiny snů skrze prvopočátky stínového divadla na kančí kůži. Na závěr nebude chybět ani malý rituál a vaše nohy i srdce roztančí středověké rytmy v podání kapely Bohemian Bards. Pro malé i velké děti bude připravena úniková hra, která je provede osadou a na jejímž konci bude čekat odměna a možná i návrat do současnosti. Letos se můžete navíc těšit na programové i prostorové propojení s kulturním centrem PORT 1560, který akci hostí.

Naučně-zábavná akce je bezbariérová, otevřená všem věkovým kategoriím a přístupná jako obvykle zcela zdarma.

Kupecká osada Krumbenowe, oceněná hlavní cenou v celorepublikové soutěži Zlatý mamut 2018 za popularizaci archeologie, kombinuje odborné a interaktivní formy živé prezentace historie a připomíná klíčovou historickou roli krumlovského regionu jako významné křižovatky obchodních a kulturních cest v pravěku a středověku. V roli kupců a řemeslníků se představují vědečtí odborníci i lektoři z oboru experimentální archeologie, kteří se rekonstrukcí původních technologií a řemesel dlouhodobě zabývají. Program se cíleně odehrává právě v areálu Pivovarské zahrady, kde archeologický výzkum odhalil dosud nejstarší osídlení Českokrumlovské kotliny v mladší době kamenné a také první slovanské osídlení města. Projekt „KRUMBENOWE – Kupecká osada“ je realizován v rámci Dnů evropského dědictví s podporou města Český Krumlov a PORT 1560. Na programu spolupracují Regionální muzeum v Českém Krumlově, Ústav archeologické památkové péče středních Čech a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a řada odborníků, lektorů a historických skupin z oboru experimentální archeologie.

Bližší informace naleznete na stránkách www.krumbenowe.cz

V předvečer veletrhu proběhne přednáška:

Česká krajina a budoucnost. Lekce z prediktivní archeologie

Česká krajina stojí následkem klimatických a environmentálních změn v jednom z velkých dějinných předělů, kdy např. musíme počítat s průtoky řek o 20 – 40 % nižšími. Jak tyto změny mohou vypadat a jak nám v jejich poznání a adaptaci pomáhají historie a archeologie? A co tyto změny dělají s námi a proč je zapotřebí odolnost, odvaha a naděje.

Přednáší: RNDr. Václav Cílek, CSc

Pátek 11. 9. 2026 od 18:00 h, rezervace míst vhodná: tel.: +420 380 711 674, e-mail smahelova@muzeumck.cz, vachova@muzeumck.cz

Vstupné: 60,- Kč

Místo: Regionální muzeum v Českém Krumlově, Horní 152, 381 01 Český Krumlov


20. epizoda

20 | Alžběta Bergerová a Tomáš Polišenský | Nejen o unikátním skleněném závěsku z Prahy-Radotína

Archeologové Mgr. Alžběta Bergerová a Mgr. Tomáš Polišenský nám představí nálezy učiněné během záchranného archeologického výzkumu v Praze-Radotíně. Jedná se o tzv. polykulturní lokalitu s nálezy od paleolitu (mladší doba kamenná) do raného středověku (10. – 12. stol.). Zastavíme se u nálezu několika dětských hrobů, hrobu z doby stěhování národů, ale i u nerituálních pohřbů – tzv. pohozenců. Archeologové nám poví i o technologických objevech souvisejících s hutněním kovů aj.

Hlavním tématem hovoru je v Čechách dosud ojedinělý nález skleněného maskovitého závěsku s nejbližšími analogiemi v Italských Pompejích, Španělsku, Francii… Dozvíte se také o stavu předmětu a jeho neméně unikátní dobové opravě.

Odkud k nám hlavička – maskovitý závěsek – mohl doputovat?
Z čeho usuzujeme, že měl pro majitele/majitelku velký význam?
Mohla s nálezem souviset i blízkost hradiště na Závisti?
V jakém prostoru byl závěsek objeven?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


19. epizoda

19 | Zdeněk Beneš | Ženy v germánské společnosti

Dnešní speciální epizodou je záznam venkovní přednášky archeologa a odborníka na dobu římskou, Mgr. Zdeňka Beneše. Omluvte proto prosím zhoršenou kvalitu zvuku. Zdeněk nám blíže představí tři germánské ženy zmíněné v římské antické literatuře. Povíme si o tzv. barbarských zákonících a právech, která měl mít muži nad ženou. Nahlédneme i do mytologické oblasti a přiblížíme si ženská božstva a věštkyně z barbarské říše.

Co víme o germánských ženách z našeho území?
Jaké předpokládáme, že měly ženy ve společnosti postavení?
Na jakém typu nálezu najdeme až dalekém Egyptě zmínku o germánské věštkyni?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Záznam byl pořízen Milošem Samkem 18. 5. 2024 na Pičhoře u Dobřichova na festivalu Markomania.


18. epizoda

18 | František Doubek | Zooarcheologie, domestikace zvířat i pravěký zerowaste

Archeolog Bc. František Doubek nám v epizodě přiblíží svou specializaci, kterou je zooarcheologie. Prozradí nám, jaké zjištěné druhy zvířat ho na výzkumu potěší a jaké se v sídlištním kontextu nacházejí nejčastěji. František má jako terénní archeolog na starost oblast Nymburska, tedy oblast Labe. Poví nám, zda se předpokládané rybářství promítlo do osteologického nálezového fondu. Představíme si i pravěký „zerowaste“ řivnáčské kultury pozdní doby kamenné. Na závěr nechybí tip na výlet!

Jaké kosterní změny přinesla domestikace určitých druhů zvířat?
Tušíte, jak velké byly krávy ve středověku?
Jak se na kosterním materiálu pozná rozdíl mezi ovcí a kozou?
Jaký kostěný předmět ho nejvíce překvapil svým zpracováním?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


17. epizoda

17 | Jiří Militký | Keltské mincovnictví v srdci Evropy

V této speciální epizodě vás doc. PhDr. Jiří Militký, Ph.D., DSc., archeolog a numismatik, pozve na zámek Nižbor, kde se pro veřejnost slavnostně otevře výstava Keltské mincovnictví v srdci Evropy, a to 27.4.2024 v rámci oslav svátku Beltain, jejímž je autorem. Jiří se věnuje mincím z doby laténské již přes 25 let. Dozvíte se, proč je mincovnictví zásadní pro poznání laténské (keltské) společnosti.

Kdy se u nás objevují první mince?
Jak se vyvíjelo mincovnictví v období oppid?
Jaké mince byly typické pro naše území?
Známe kurzy zlatých mincí vs. stříbrných?
Jaké paralely spatřujeme s obdobím raného středověku 11. století?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


16. epizoda

16 | Tomáš Polišenský | Mýty obestřené hradiště Plešivec

V této speciální „terénní“ epizodě se jsme se s vypravili s archeologem Mgr. Tomášem Polišenským na hradiště Plešivec v Brdské vrchovině. Bohužel jsme se potýkali s občasnými technickými problémy se zvukem, nedoporučujeme proto tuto epizodu pro poslech ve sluchátkách. Náš host nás seznámí s archeologickou situací na lokalitě a představí doklady činností, které máme z doby bronzové. Poukáže také na viditelné terénní relikty obranného valu. Povíme si blíže něco o mýtické postavě Fabiána a jeho zobrazení z 16. století, o symbolice draka i o analogiích s řeckou a římskou mytologií.

Jaké nálezy vypovídají o tom, že lokalita měla nejspíše kultovní využití?
Dochovaly se do dnešní doby nějaké pověsti, které by mohly mít původ v dávné minulosti?
Jak náš host místo interpretuje? K čemu mohlo sloužit?
Kde můžeme vidět nálezy z Plešivce?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Terénní epizodou vás provází Miloš Samek (a také trochu Alžběta Bergerová).


15. epizoda

15 | Petra Beran Cimburková | O antropologii, nemocích na kostech i genetice

Antropoložka Mgr. Petra Beran Cimburková, PhD. nám prozradí, co ji na antropologii nejvíce baví. Poví nám, co všechno můžeme z kosterního materiálu zjistit a kde naopak leží jeho limity. Dozvíte se, zda má i antropoložka nějakou oblíbenou archeologickou kulturu. Tušíte, kdy se začíná pohlavní dimorfismus na kostře znatelně stírat? Petra nám blíže přiblíží i známý trojhrob z Věstonic, nebo dvojhrob z Báště. Na závěr nechybí tip na výlet!

Jaké nemoci zanechávají stopy na kostech?
Co je z kostry nejpevnější a využívá se na řadu analýz?
Zjistí antropolog i při pouhém pohledu, zda dotyčný trpěl nedostatkem?
Proč si myslíme, že byli lovci a sběrači zdravější než zemědělci?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


14. epizoda – druhá část

14/2 | Vojta Volf | O hrnčířských pecích, dlouhém plamenu a Novém Strašecí

V druhé časti povídání s archeologem a odborníkem na keramiku středověku a novověku Mgr. Vojtou Volfem se posuneme k samotné výrobě keramiky. Dozvíte se o druzích hrnčířských pecí, seznámí nás s chybami, které mohou během výpalu nastat, s druhy vhodného paliva na tzv. dlouhý plamen aj. Opět se zastavíme i u samotného města Nové Strašecí, kde nahrávání proběhlo a povíme si něco o tamních archeologických dokladech hrnčířské výroby, které jsou v rámci střední Evropy unikátní.

Máme ze zmiňovaného města archeologické doklady hrnčířské výroby?
Jakých teplot se dosahuje uvnitř hrnčířské pece?
Co znamená, že hlína na výrobu keramiky musí zrát?
Jak probíhá tzv. redukční výpal?

Omluvte prosím zhoršenou kvalitu zvuku.

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


14. epizoda – první část

14/1 | Vojta Volf | O hrnčířské dílně, středověké keramice i smetištích

V této epizodě nadité informacemi se přeneseme přímo do keramické dílny Petra Volfa – otce naše hosta – archeologa Mgr. Vojty Volfa, který je, dá se říci, už od dětství odborníkem na keramiku středověku a novověku. Dozvíme se barvitý příběh dílny, jejíž historie sahá do 15. století. V současné době se v ní mimo jiné vyrábějí i repliky historické keramiky a kachlí. Vojta nám poví, jak je Nové Strašecí spojeno s keramikou. Během rozhovoru uslyšíte i svéráznou keramickou terminologii.

Jakou roli v celém příběhu sehrál náhodný nález obrovského souboru středověkých kachlí?
Proč v dětství nadšeně chodil na smetiště?

“Já ty hrnce miluju, mohl bych se s nimi ňuňat.”

Omluvte prosím zhoršenou kvalitu zvuku!

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.


13. epizoda

13 | Jiří Bernat | O Stříbrné Skalici a výzkumech na Závisti

Terénní dokumentátor Jiří Bernat vypráví o svých začátcích na Závisti i v ÚAPPSČ. Prozradí nám, co ho v archeologii nejvíce baví a proč. Dále se blíže podíváme na a kostel Svatého Jakuba Většího a Stříbrnou Skalici, město, jehož středověká podoba dokonce posloužila jako předloha známé počítačové hry. Na závěr nechybí tip na výlet!

V jakém výzkumu by chtěl pokračovat?

Vše se dozvíte zde:
YouTube
Spotify

Epizodou vás provádí Miloš Samek.