V případě známých archeologických
lokalit, jako je např. hradiště ze střední doby bronzové na Skalce u Velimi, je
důležitá kontrola i menších zemních prací.
Tak se v areálu bývalé továrny na piana,
měnící se dnes v areál venkovního kluziště, podařilo v hloubce 2,5 m objevit
jeden z příkopů systému opevnění, který kromě samotné Skalky zahrnoval i širší
okolí hradiště. Vrstvy s archeologickými nálezy, přikryté pod více než 1 m
recentních navážek, byly odhaleny při hloubení jedné z jam pro jímky
kanalizační sítě.
Na našich stránkách jsou v současné době k dispozici ročníky 2017 až 2021 a další budou postupně přibývat.
Najdete zde rozsáhlé studie, materiálové
a soupisové práce, předběžné zprávy o výzkumech i informativní články z pravěké,
středověké a novověké archeologie. A to nejen z území středních Čech, ale i z
dalších českých regionů.
A nyní si vše můžete přečíst online v pohodlí domova. Přejeme pěkné počtení.
Jde o skvělou knihu Oppidum Hradiště u
Stradonic od Jiřího Militkého, dílo věnované keltské numismatice od pozdního 2.
století až po poslední třetinu 1. století př. n. l. Obsahuje 2481 mincí
pocházejících z oppida ve Stradonicích, které patří bezesporu mezi
nejvýznamnější lokality v Evropě.
Na Pra-shopu najdete také krásné repliky archeologických nálezů, ale třeba i výborný komiks Den v životě neolitické ženy. Seznamte se s tehdejší obyvatelkou pravěké Velimi. V jediném dni vás její příběh seznámí s radostmi i strastmi prvních zemědělců tak, jak se nám jeví ve světle archeologie.
Co třeba vy učitelé, už máte všechny pomůcky pro výuku? Co takhle zavítat na náš pra-shop a něco málo si ještě pořídit.
Nedávný výzkum polykulturní archeologické lokality Plaňany u Kolína přinesl spoustu mimořádných nálezů a zjištění. Vědecko-výzkumný projekt realizoval Ústav archeologické památkové péče středních Čech a financoval Středočeský kraj.
Terénní části výzkumů znáte z různých reportáží, článků či dnů otevřených dveří, ale víte, co se s nálezy děje dál? Jak se zpracovávají, konzervují a co nám mohou všechno prozradit? V sérii krátkých reportáží vás krok po kroku provedeme jednotlivými laboratořemi a seznámíme s řadou vědeckých profesí a metod, které mají ve zpracování archeologického výzkumu své pevné místo.
Zlatý mamut – Cena Karla Absolona za popularizaci archeologie, jak zní celý název ocenění, byl letos prvně udílen v partnerství tří prestižních institucí: Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., Moravského zemského muzea a Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Tyto tři instituce v sobě propojují výzkumné, vzdělávací a sbírkotvorné cíle archeologie, a také akademické, univerzitní a muzejní prostředí. Cílem uzavřeného partnerství je dle oficiální „mamutí“ charakteristiky motivovat archeology ve všech úrovních archeologické vědy a ve všech odborných institucích k rozvoji kreativních a atraktivních popularizačních aktivit, které v očích laické veřejnosti legitimují nezastupitelnost a společenskou přínosnost archeologie v moderním světě. Cenu zaštítili předsedkyně AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., rektor Masarykovy univerzity v Brně doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D. a předchozí ministr kultury ČR PhDr. Ilja Šmíd. Stručně řečeno, jedná se sice o nové, leč velmi prestižní ocenění, o jehož získání bychom nesnili snad ani v těch nejtajnějších profesních snech. Kdyby nám ovšem několik z našich kolegů a přátel několik měsíců nepřipomínalo, že Kupecká osada Krumbenowe je zdařilá akce a že bychom ji rozhodně měli přihlásit.
A tak jsme to na poslední chvíli v prosinci loňského roku učinili a Krumbenowe, které přesně před šesti lety vymyslely archeoložky Lucie Šmahelová a Veronika Puhačová jako malý meziinstitucionální workshop a který se od té doby rozrostl v akci s téměř pětitisícovou návštěvností, přihlásili. A jaké bylo naše překvapení, když v pondělí 8. 4. 2019 získala tato popularizační aktivita 1. místo Zlatého mamuta v kategorii Hlavní cena. Vyhlášení proběhlo v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně a cenu převzala (s patřičným dojetím, jak je vidno z fotografií), jedna ze samotných organizátorek, Lucie Šmahelová. V konkurenci 38 přihlášených skvělých popularizačních projektů je pro nás takové umístění obrovskou ctí, ale zároveň i inspirací a motivací do další práce! A finanční odměnu 50 000 Kč samozřejmě využijeme již brzy, hned při přípravách dalšího ročníku Krumbenowe, který proběhne 7. a 8. září 2019.
Naše poděkování patří nejen komisi, která Krumbenowe udělila takovou poctu, ale také našim partnerům. Především Regionálnímu muzeu v Českém Krumlově, jeho řediteli i zaměstnancům, kteří s obrovským entuziasmem nalijí do akce každoročně mnoho energie, finančních prostředků i fyzických sil. Díky patří také pracovníkům meziregionálního programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, Mezinárodní kulturní platforma I-CULT ATCZ59, který Krumbenowe od loňského roku finančně podporuje, a samozřejmě také Středočeskému kraji, který jakožto zřizovatel podporuje náš Ústav archeologické památkové péče středních Čech. A závěrečné, ovšem neméně podstatné díky směřujeme všem téměř 170 lektorům a dobrovolníkům, kteří s námi Kupeckou osadu v loňském roce již popáté vybudovali a kteří svou profesionalitou a kreativitou podporují směr, kterým jsme se v rámci popularizace archeologie a vzdělávání společnosti vydali. Nejde nám totiž jen o prostou prezentaci archeologických výsledků, ale chceme kráčet cestou za vzdělanou, ohleduplnou a trvale udržitelnou společností, která si váží své minulosti a záleží jí na budoucnosti. A Zlatý mamut nám rozhodně pomůže tuto stezku dále prošlapávat.
Děkujeme!
Závěrem bychom také rádi pogratulovali kolegům z dalších archeologických institucí, kteří se se svými vynikajícími projekty umístili v dalších kategoriích a místech:
13 lokalit, 13 příběhů, desítky archeologických artefaktů. To vše najdete v naší nové publikaci Klenoty středočeského pravěku, kterou jsme slavnostně pokřtili 9. dubna 2019 v prostorách Středočeské centrály cestovního ruchu. Úvodního slova a představení publikace se ujala Irena Benková, archeoložka a ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech, spolu s autory publikace, archeology Veronikou Puhačovou a Zdeňkem Benešem. Kmotrem publikace se stal archeolog Jaroslav Špaček. Na slavnostním křtu nechyběli ani další pracovníci našeho ústavu a členové autorského týmu. kteří konkrétní výzkumy vedli a podíleli se i na vyprávění jednotlivých příběhů.
Klenoty středočeského pravěku jsou opravdovou lahůdkou nejen pro příznivce archeologie, ale díky svojí čtivé formě a působivým ilustracím publikace osloví i širší čtenářské publikum. 13 kapitol a jejich 13 příběhů představují čtenáři běžný život našich pravěkých předků. Dozvíte se, jaké lokality naši archeologové během svých výzkumů za poslední roky ve středních Čechách objevili a jaké krásné nálezy zde vykopali. Očištěné, konzervované a prozkoumané artefakty pak samy vypráví příběhy z dávné minulosti a umožňují čtenáři nahlédnout do širokého spektra problémů a jevů, které ovlivňovaly život pravěkých lidí a které můžeme prostřednictvím vědeckého bádání zkoumat. Jak lidé v mladší době kamenné hospodařili s vodou? Kdy se zrodil dálkový obchod a jakou roli v něm střední Čechy v některých dobách hrály? Provázelo násilí člověka již od pravěku? Jakým způsobem se proměňoval vztah k mrtvým? Kdy se u nás začaly používat peníze? Toužily místní ženy vždy po kráse, a jak si k ní pomáhaly? Jakými metodami to zjišťujeme? A jak se to projevilo na místech, kde nyní žijeme my a kterými denně procházíme? Publikace je provázena množstvím terénních i umělecky laděných fotografií z dílny studia Abalon s.r.o. a Jany Lohnické a bohatě proložena archeologickými rekonstrukcemi ilustrátorů Anežky Šimečkové a Michala Puhače. Klenoty středočeského pravěku jsou tak finálním výstupem archeologické práce, který ocení široké publikum zájemců o historii.
Naši novou publikaci jsme pokřtili slavnostně a radostně, jak se na archeology sluší. Odpoledne se neslo v příjemné atmosféře rozhovorů o výzkumu, prohlídce originálních nálezů i s odborným komentářem zasvěcených archeologů a v družném hovoru kolegů a kamarádů, kteří se v úterý v Husově ulici setkali, v některých případech i po delší době. Povídat bylo o čem! Setkání to zkrátka bylo vydařené a Klenoty středočeského pravěku jsme zdárně vyslali do světa k vám, našim čtenářům. Někteří z vás si novou publikaci rovnou odnesli domů. Jiní za námi přijeli v následujících dnech na veletrhy v Praze a Lysé nad Labem. A vy ostatní, kteří byste se rádi začetli do příběhů našich předků, si pro naši novou publikaci můžete zajet na zámek Nižbor. Návštěvu můžete spojit třeba s prohlídkou Informačního centra keltské kultury (kde na vás čekají další nálezy Ústavu archeologické památkové péče středních Čech) nebo s vycházkou na nedaleké slavné keltské oppidum Stradonice. Po domluvě lze publikaci zakoupit rovněž na adrese Nad Olšinami 448/3, Praha 10, nebo prostřednictvím webu Cesty archeologiea www.uappsc.cz.
Fotoreportáž ze křtu:
Ty nejlepší momenty ze slavnostní křtu publikace Klenoty středočeského pravěku
najdete na našem Facebooku. (Autor fotografií: Pepa Horák)
V Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy byla 23. února ve spolupráci s naší institucí slavnostně otevřena výstava Za císaře pána… Krása rakousko-uherských řádů a vyznamenání. Po loňských oslavách vzniku republiky si tak připomínáme i dobu předcházející. Rakousko-uherskou monarchii tu reprezentují předměty, které snad nejlépe vystihují slávu habsburské říše – řády, vyznamenání, záslužné i pamětní medaile, zapůjčené jak ze sbírek Národního muzea, tak ze sbírek soukromých.
Více než 200 vystavených vyznamenání tvoří reprezentativní výběr všeho, čím byli dekorováni příslušníci armády, prostí civilisté, vysoká šlechta i přední umělci a vědci. Vedle desítek jednotlivých vyznamenání, medailí i početných miniatur zde najdeme i ucelené série Čestného vyznamenání Červeného kříže, medaile Za statečnost, či Vojenského služebního kříže. Díky vstřícnosti Národního muzea jsou vystaveny i nejvyšší stupně a hvězdy velkých císařských řádů, včetně rytířského kříže a hvězdy velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie. Vrcholem pak je vystavení nákrční dekorace Rytířského řádu Zlatého rouna; Jílové u Prahy se tak na následující dva měsíce stává jedním z mála evropských měst, kde lze shlédnout insignii tohoto slavného řádu. Výstavu doplňují i základní údaje o faleristice, vědeckém i sběratelském oboru zabývajícím se nositelnými vyznamenáními.