Od roku 2019 pořádáme společně s obcí Dobřichov každoročně v květnu divácky oblíbenou akci Markomania na vrchu Pičhoře u Dobřichova. Hlavním organizátorem a koordinátorem akce je Mgr. Zdeněk Beneš, terénní archeolog a odborník na dobu římskou. Na akci se významně podílejí living history skupiny Projekt Marobudum, Negotiatores et hermm comitatus, Wulfaswaiut, kmen Marsingů, kmen Hardrubů a Gens Ferox.

Festival je zaměřen na život starověkých Germánů, kteří byli na území Čech v prvních staletích našeho letopočtu reprezentováni slavným kmenem Markomanů. Jejich nejznámějším představitelem byl král Marobud.

Co na festivalu zažijete?

Pro každý ročník vybíráme zajímavé téma ze života starověkých Germánů, například obchod s Římskou říší, kmen Markomanů, ženy v germánské společnosti, hospodářství Germánů aj.

Těšit se můžete na:

komentovanou prohlídku Naučné stezky Markomanů s archeologem,
přednášky odborníků na vybraná témata,
prohlídky living history tábořiště,
ukázky řemesel,
bojové ukázky,
ukázky replik archeologických nálezů přímo z Pičhory,
program pro děti (mletí obilí na zrnotěrce a mlecím kameni, skládání 3D puzzle replik archeologických nádob aj.),
stánek našeho ústavu s možností zakoupení archeologických komiksů, pohlednic, repliky našeho koníka aj.,
stánek s občerstvením.

AKCE JE ZDARMA

Autory fotografií jsou Tomáš Chlup a Petr Prouza.

Proč právě na Pičhoře?

Markomania se každoročně odehrává na archeologicky významné lokalitě – v místě nejbohatšího pohřebiště starší doby římské ve střední Evropě.

Objev pohřebiště

Pohřebiště bylo objeveno roku 1896 během těžby štěrku a písku pro stavbu obecní silnice. Dělníci nalezli tři nádoby a naštěstí je předali Janu Waňkovi, archeologovi a správci lichtenštejnského panství na nedalekém zámku v Radimi.

Ten zkušeným okem rozpoznal význam nálezu a zpravil o něm profesora Josefa Ladislava Píče, kustoda a prvního ředitele prehistorického oddělení Musea Království českého (budoucího Národního muzea). Píč patřil mezi průkopníky moderní archeologie v českých zemích a jako jeden z prvních se věnoval systematickému výzkumu pravěkých a raně historických Čech.

Jan Waněk (vlevo) a Josef Ladislav Píč (fotografie zrekonstruovány z dobových fotografii pomocí AI). V pozadí zámek v Radimi.

Výzkum Jana Waňka

Jan Waněk následně pod odborným vedením Píče zahájil archeologický výzkum. Nalezené předměty putovaly do muzea, kde byly odborně ošetřeny a zpracovány.

Vzhledem k době, ve které výzkum probíhal, bohužel nebyl pořízen celkový plán lokality ani jiná terénní dokumentace, která je dnes samozřejmostí. J. Waněk se však snažil uchovat pohromadě nálezy pocházející z jednotlivých hrobů, tedy nálezové celky.

Během třiceti dnů objevil J. Waněk se svými spolupracovníky 131 žárových hrobů mužů, žen i dětí. Šest z nich bylo uloženo v bronzových nádobách – importech z Itálie, 82 v keramických nádobách a zbytek v prostých jamkách v zemi. Do roku 1919 se celkový počet známých hrobů zvýšil na 160.

Bohaté nálezy z doby římské

Z lokality máme přes dva tisíce artefaktů, téměř polovina z nich jsou importy z Římské říše. Přibližně jedna pětina hrobů obsahovala bojovnickou výbavu; meče, pochvy, kopí, šipky a části štítů.

Kromě velkého množství keramických nádob byly na lokalitě nalezeny také importované bronzové nádoby, například cedníky, konvice, kotle, mísy, naběračky a vědra. Některé nádoby byly dokonce stříbrné.

Mezi další nálezy patří kování picích rohů, spony (železné, bronzové, stříbrné a mosazné), bronzové jehlice, kovové součásti opasků, ale také hřebeny, zrcátka, pinzety, přesleny, křesací kameny, nůžky, šídla, břitvy, herní předměty či kování dřevěných schránek. Za zmínku stojí také části koňských postrojů a dva zlaté prsteny.

Zleva: Stříbrné spony (Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfelder der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23, Pragae, 427.) Etážovitá nádoba a nádoba napodobující bronzové kotle, dole galská bodlákovitá spona (SALAČ, Vladimír a DROBERJAR, Eduard. Archeologie pravěkých Čech. Díl 8. Doba římská a stěhování národů. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2008, příl. 7.)

Mezinárodní význam lokality

J. L. Píč publikoval o pohřebišti odborné články v češtině i němčině a lokalita díky tomu získala mezinárodní ohlas.

Nálezům z Pičhory se v následujících desetiletích věnovala řada odborníků a výrazně prohloubila naše znalosti o době římské nejen na území Čech.

K úplnému odbornému vyhodnocení nálezů došlo až v roce 1999, tedy 103 let po objevení lokality. Dosud nepřekonanou monografii vydal archeolog Eduard Droberjar, odborník na dobu římskou a období stěhování národů.

Zleva: Nákres žárového pohřbu v nádobě spolu s milodary z Pičhory (Píč, J. L. 1905: Čechy na úsvitě dějin. Svazek 3. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů, Praha.). Štítové puklice a ozdobné části z bronzových nádob (Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfelder der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23, Pragae, 408, 421.)

Památník Josefa Ladislava Píče

Po tragické sebevraždě profesora Píče v roce 1911 nechal Jan Waněk na Pičhoře vztyčit památník, který lze na lokalitě vidět dodnes.

Na památníku je mimo jiné uvedeno:

„Na tomto pozemku, odedávna Pičhora zvaném, v katastru obce Dobřichovské byly v roce 1896 dělníky Macháčkovy cihelny objeveny pohanské hroby z doby římského císařství…“

Mohli zde být pohřbeni Marobudovi bojovníci?

Nejstarší hroby pocházejí z prvních desetiletí našeho letopočtu, tedy z období Marobudovy říše. Pohřbívání zde ustávalo kolem roku 180 n. l. Poté se přesunulo přibližně o jeden kilometr dále do polohy Třebická, kterou rovněž prozkoumal J. Waněk.

Eduard Droberjar i další badatelé vyslovili hypotézu, že na Pičhoře mohli být pohřbeni bojovníci z Marobudovy družiny, a to vzhledem k velmi bohaté výbavě hrobů a velké řadě importů z Římské říše.

Chcete se dozvědět více?

Pokud se chcete o lokalitě dozvědět více:

Droberjar, E. 1999: Dobřichov-Pičhora. Ein Brandgräberfelder der älteren römischen Kaiserzeit in Böhmen, Fontes Archaeologici Pragenses 23, Pragae.
Droberjar, E. 2000: Příběh o Marobudovi, Praha.
Píč, J. L. 1896-1897: Žárové hroby na Pičhoře u Dobřichova, Památky archaeologické a místopisné XVII, 479-515, Praha
Píč, J. L. 1905: Čechy na úsvitě dějin. Svazek 3. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů, Praha.
Nebo přijeďte na Markomanii a zeptejte se naživo přímo našich odborníků!