KONFERENCE A PŘEDNÁŠKY

„OTÁZKY NEOLITU A ENEOLITU NAŠICH ZEMÍ“

V rámci rotace mezinárodní konference byl uspořádáním poctěn Ústav archeologické památkové péče středních Čech. Hlavními organizátory byli Mgr. Irena Benková a PhDr. Vladimír Čtverák.

Jednání převážně probíhalo v hotelu Apeyron v Českém Brodě, kde byla převážná část účastníků také ubytována. Pozvání přijalo celkem 51 specialistů archeologů a řady dalších vědních disciplin. Široké spektrum nových pohledů a řešení oborových problémů, mnohooborová spolupráce při zpracování dlouholetých projektů a základních výzkumů i nové poznatky získané při záchranných výzkumech předcházejícího roku, byly námětem 39 referátů a sdělení.

Na čtvrteční odpolední blok přednášek věnovaný kamenné industrii se účastníci autobusem přemístili na zhruba 4 km vzdálené pracoviště ÚAPPSČ v Kounicích, kde po krátké procházce po místních pamětihodnostech a před závěrečným jednáním shlédli upoutávku a vyslechli krátké sdělení o programu exkurze po vybraných památkách a archeologických lokalitách Českobrodska a Kolínska.

Po závěrečných proslovech proběhl v prostorách pracoviště společenský večer. Účastníci páteční exkurze byli během cesty k jednotlivým zastávkám - románská bazilika a raně středověké hradiště v Tismicích – renesanční věž tvrze v Tuchorazi – raně středověké hradiště v Přistoupimi - raně středověké hradiště v Klučově – románský kostel v Plaňanech, průběžně seznamováni s archeologickými nalezišti téměř z celého pravěku a rané doby dějinné.

Řada příspěvků byla publikována v samostatném sborníku s názvem Otázky Neolitu a Eneolitu 2003.

„POZDNĚ KELTSKÉ, GERMÁNSKÉ A ČASNĚ SLOVANSKÉ OSÍDLENÍ“

Na pracovišti Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v Kounicích byla v uvedených dnech uspořádána první mezinárodní konference badatelů k protohistorické archeologii, jíž se zúčastnilo 50 archeologů. Myšlenky a realizace tohoto projektu se ujal ÚAPPSČ. Hlavním organizátorem byl PhDr. Eduard Droberjar, Dr. Na organizování se dále podíleli: Mgr. Irena Benková, PhDr. Vladimír Čtverák a PhDr. Michal Lutovský.

Za hlavní téma konference byl zvolen „Konec keltského osídlení a problémy s počátky doby římské“. K tomuto tématu zaznělo 14 referátů. Dalších třináct přednášek se věnovalo různým otázkám a novým nálezům z doby římské, doby stěhování národů a časně slovanskému období.

Seznam přednášek

Součástí konference byl společenský večer v objektu ÚAPPSČ v Kounicích a také exkurze po vybraných památkách a archeologických lokalitách Českobrodska a Kolínska (Dobřichov-Pičhora: pohřebiště z časné doby římské, Plaňany-bývalý cukrovar: eponymní lokalita plaňanské skupiny, Radim-zámek, Přistoupim: raně středověké hradiště, Tismice: románská basilika).

Nad přednesenými referáty o nových nálezech a zajímavých otázkách probíhaly četné diskuse. Účastníci konference projevili velký zájem o podobná pravidelná setkávání, jež dosud k archeologii těchto období se neuskutečňovala. Příští konference by se měla konat už v následujícím roce (pravděpodobně v Českých Budějovicích), o pořádání konference v roce 2007 projevili zájem brněnští kolegové.

SPOLUPRÁCE S POLSKEM

Na pozvání děkana Historické fakulty Jagelonské university v Krakově a předního polského archeologa Prof. Dr. P. Kaczanowského proslovili 23. května 2006 naši pracovníci v Instytutu Archeologii dvě přednášky:

E. Droberjar: Nové poznatky k počátkům doby římské v Čechách
M. Lutovský: Pražská kotlina před založením Hradu

Obě témata se setkala s velkým zájmem nejen z řad studentů a doktorandů, ale i badatelů a pedagogů. Na závěr přednášek se diskutovalo o aktuálních česko-polských problémech doby římské a časného středověku.

V rámci studijní cesty byla také uzavřena spolupráce v podobě výměny publikací s Instytutem Archeologii UJ, dále s Polskou akademií věd (Instytut Archeologii i Etnologii v Krakově) a s Archeologickým muzeem v Krakově. Další výměnu našich publikací, včetně navázání badatelských kontaktů jsme domluvili na Universitě Marie Curie-Skłodowské v Lublinu s ředitelem Instytutu Archeologii Prof. Dr. A. Kokowským. ÚAPPSČ tedy rozšířil dosavadní mezinárodní výměnu publikací a spolupráci o další významná polská vědecká pracoviště v Krakově a v Lublinu.