BYLANY,

Malá vesnička u Kutné Hory se stala pojmem pro poznání nejstarší zemědělské kultury a jejího vývoje na našem území. Její katastr a katastry sousedních obcí jsou jedněmi z nejznámějších a nejvýznačnějších neolitických (mladší doba kamenná – kultura s lineární keramikou) lokalit v Evropě. Dlouhodobými systematicky i záchranně vedenými výzkumy a povrchovými sběry na ploše o rozloze více jak 90 hektarů se podařilo odkrýt rozsáhlou sídlištní aglomeraci mající řadu vnitřních vývojových fází. Podařilo se rozpoznat 157 domů a tisíce dalších objektů různých účelů, mezi nimiž nechyběly pícky na úpravu potravin a hliníky na dobývání suroviny na omítky stěn a výrobu keramiky. Při výzkumech byl zachycen pozdější vývoj v období vypíchané keramiky a pozdně lengyelském horizontu. Mimořádným objevem byla trojice rondelů. Největší z nich s trojicí příkopů dosahoval průměru až 250 m. Podařilo se tak zachytit a prozkoumat komplex sídelního areálu z mladšího období kultury s vypíchanou keramikou tvořený osadou, pohřebištěm a rondelem.

Základna archeologických výzkumů v Bylanech vstoupila do literatury a filmu. Autor knihy „Poklad byzantského kupce“ pan Václav Erben situoval část děje právě sem do Bylavsi a pan doktor Soudek v podání pana Jiřího Sováka měl svůj předobraz v panu doktoru Soudském dlouholetém vedoucím zdejšího výzkumu.