MUZEA ZŘIZOVANÁ KRAJEM
České muzeum stříbra
www.kutnohorsko.czArcheologický sbor Wocel, nazvaný podle Kutnohorského rodáka a prvního řádného profesora archeologie na Pražské universitě Jana Erasma Vocela, a jeho sbírková činnost dala základ nejenom dnešnímu muzeu, ale také jeho archeologickým sbírkám. Za více jak sto let se postupně rozrostla a dnes obsahuje téměř 120 000 sbírkových kusů. Řada z nich je vystavena na Hrádku ve stálé expozici dokumentující geologický a pravěký vývoj na území dnešního města a v jeho bezprostředním okolí. K nejvýznamnějším lokalitám patří laténské pohřebiště v poloze Na Karlově. V Kamenném domě je vystavena řada gotických a renesančních kachlů získaných při záchranných archeologických výzkumech. Muzeum pořádá příležitostné výstavy, přednášky a debatní stoly s archeologickou tématikou. Muzeum nemá oprávnění k provádění archeologických výzkumů. Sbírky jsou doplňování z činnosti oprávněných organizací nebo dary.
Hornické muzeum Příbram
www.muzeum-pribram.czPřehled o archeologické činnosti muzea se skrývá pod názvem „Výkon státní správy na úseku archeologie“ a můžeme zde nalézt rubriky s kontakty a personálním zajištěním, informacemi pro stavebníky. Jsou zde informace a přehled o výzkumné a záchranné činnosti za roky 1997 – 2004 a také o nemovitých archeologických památkách na Příbramsku zapsaných do Ústředního seznamu, kde muzeum vykonává průběžný odborný dohled.
Od 80. let muzeum provedlo mnoho záchranných archeologických výzkumů. Nálezy z nich jsou uloženy v archeologické sbírce mající zhruba 30 000 položek. K nejvýznačnější části patří soubor předmětů vyzdvižený při dlouhodobém archeologickém výzkumu oppida Hrazany. Byl zde uložen po odborném zpracování v ARÚ AV ČR. Řada nálezů z oblasti je součástí ve stálých expozicích a je také zapůjčena do expozice Městského muzea v Sedlčanech.
Muzeum je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů na území okresu. Na základě dohody provádí administrativní a terénní činnost na území stavebních úřadů Sedlčany, Petrovice a Sedlec – Prčice ÚAPPSČ. V řadě vydávaných tiskovin jsou články a statě o pravěkém až raně historickém osídlení zdejšího území a prováděných archeologických výzkumech.
Hornické muzeum Příbram
Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historie města Nový Knínwww.muzeum-pribram.cz
Expozice zachycuje historii a zpracování zlata na Novoknínsku již od dob Keltů až po rozsáhlá a významná naleziště středověká horní díla na území Čeliny a Mokrska.
Hornické muzeum Příbram
Muzeum Křižovnický špýcharwww.muzeum-pribram.cz
Část prostoru je věnována vývoji osídlení Novoknínska v pravěkém období, raném středověku a středověku. Nejstarší nálezy přítomnosti člověka v oblasti pocházejí ze starší doby kamenné (paleolitu) a byly učiněny při výzkumu oppida Hrazany. Doklady zemědělského pravěku jsou nejvýraznější pro období eneolitu, kdy do zdejší krajiny proniklo ze západních Čech obyvatelstvo s chamskou kulturou (Čím, Nalžovické Podhájí). Významu území nabývá se změnou klimatu a oteplování v mladší a pozdní době bronzové. Zvláště v mladší době bronzové stálo v okolí několik sídlišť a také bylo objeveno několik pohřebišť knovízské kultury s typickým žárovým pohřebním ritem. Svůj význam si udrželo po celou dobu železnou a pravěký vývoj byl završen stavbou předchůdce města – oppida Hrazany.
Muzeum Českého krasu
www.muzeum-beroun.czV rámci stále expozice seznamující s geologickou minulostí a faunou krasu je v sekci nazvané Český kras – osídlení člověkem, na několika tématicky zaměřených vitrínách, dokumentujících nejvýznamnější archeologické lokality krasového území i jeho okolí, zachycen vývoj působení lidí v tomto prostoru. Nejstarší období lovecko – sběračských skupin s jejich pracovními i výtvarnými aktivitami je reprezentováno výzkumem v poloze Šanův kout. Velmi pravděpodobné využívání krasových jevů k rituálním účelům je dokumentováno příkladem z Bacína. Na dalších příkladech je dokumentována vyspělost obyvatel území v mladší a pozdní době bronzové, starší i mladší době železné, kdy v členitém terénu vzniká nebo je později využívána řada hradišť. Zcela zvláštní kapitolu tvoří výstavba nových opevněných areálů hradiště V Kozle (Hostim) spojovaných s počátky vzniku středočeského přemyslovského panství a hrajících důležitou roli v počátcích Přemyslovského státu. Na hradišti Tetín byla zavražděna kněžna Ludmila, která byla později prohlášena za zemskou patronku a svatořečena.
Vedle stále expozice jsou v muzeu poměrně často instalovány výstavy speciálně zaměřené na archeologické poznatky, nebo jsou nálezy získané archeologickou činností včleněny do řady jiných výstavních témat. Ve sbírkovém fondu je uloženo mnoho tisíc archeologických movitých památek získávaných do muzea již od jeho počátků, kdy byly mezi ostatní předměty uloženy také falzifikáty získané při horečné sběratelské aktivitě na oppidu Stradonice. V posledních třiceti letech rostou archeologické sbírky především aktivitou zde pracujících archeologů, provádějících cílené, informativní plošné a záchranné výzkumy. Je doplňována náhodnými nálezy a dary jednotlivců. Získané movité archeologické nálezy pokrývají celé období pravěku až po raný středověk. V muzeem vydávaném sborníku Český kras je publikována řada článků s archeologickou tématikou.
Muzeum Mladoboleslavska
www.muzeum-mb.czVe stále expozici zaměřené na vývoj města jsou prezentovány archeologické nálezy z prostoru dnešního hradu. Archeologické lokality a předměty jsou prezentovány v multimediální expozici v rekonstruovaném pozdně gotickém paláci Templu. Území má zpracovaný soupis archeologických nemovitých památek zasahujících období celého pravěku až po polní terénní práce spojené s vojenskými akcemi novověku. V archeologické sbírce je soustředěno několik desítek tisíc předmětů pocházejících z výzkumů v celé sběrné oblasti nebo byly nalezeny náhodně. Jejich kulturní určení zasahuje celý pravěký až středověký vývoj v oblasti osídlené nejen kolem Jizery, ale především v povodí potoků a říček, mezi nimiž je nejvýraznější povodí Klenice. Muzeum je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů na území okresu Mladá Boleslav. Záchranné výzkumy při velkoplošných skrývkách a liniových stavbách umožnily rozšířit dosavadní poznatky o prostorovém uspořádání aktivit lidí pravěkých kultur a raně středověkého období. O nové movité nálezy se rozrostla archeologická sbírka. Muzeum pořádá příležitostné výstavy s archeologickou tematikou sběrné oblasti. Bohatá přednášková činnost, určená především pro školy, obsahuje také archeologická témata – Keltové na Mladoboleslavsku, Germáni v Pojizeří, Archeologie Mladé Boleslavi, Archeologie Českého ráje. Archeologická tematika Mladoboleslavska je publikována v řadě monografií a sborníků či na CD.
Muzeum Mladoboleslavska
Muzeum Benátky nad Jizerouwww.benatky.cz/muzeum
Stálá expozice obsahuje několik částí zpřístupňujících výsledky archeologických výzkumů. Část - Astronomie, archeologie a Benátecko – je zaměřena na astronomii v pravěku až v časném středověku na území střední a západní Evropy. Využívání tehdejších znalostí a jejich aplikace do rituálních zvyků je předvedeno na příkladech z území Boleslavska. Bronzový poklad – soubor vystavovaných předmětů z hromadného nálezu je doplněný řadou kamenných nástrojů a keramikou z mladší doby kamenné a dalšími ukázkami dochovaných pozůstatků po pravěkých společnostech. Expozice věnovaná Keltům má příznačný název Hrajeme si na Kelty a je v ní možno vyzkoušet řadu dovedností prvních jménem známých obyvatel našeho území.
Muzeum Mladoboleslavska
Muzeum Bělá pod BezdězemVe stálé expozici s názvem - Historie Bělska - se návštěvníci mohou seznámit s vývojem osídlení od pravěku po 19. století.
Muzeum Podblanicka
www.muzeumpodblanicka.czV rámci vydavatelských aktivit muzea vychází ve Sborníku vlastivědných prací Podblanicka řada prací s archeologickou tématikou vztahující se k archeologickým lokalitám území. Je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů na území okresu Benešov ve správních územích Benešov a Vlašim. Na základě dohody s muzeem provádí administrativní úkony a terénní výzkumy v rámci území podléhajícím stavebním úřadům Bystřice, Čerčany, Neveklov a Týnec nad Sázavou Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
Muzeum Podblanicka
VlašimNa zámku je umístěna vlastivědná expozice s archeologickými nálezy dokazující nejstarší osídlení regiónu již v neolitu.
Muzeum Podblanicka
BenešovV rámci expozice dějin města a okolí je vystaveno mnoho movitých památek získaných archeologickými výzkumy. Ve sbírkovém fondu jsou uloženy movité nálezy z řady významných lokalit pravěku a raného středověku.
Muzeum T.G.M. Rakovník
www.muzeumtgm.czArcheologická expozice s názvem - Vývoj Rakovnicka v pravěku a v rané době dějinné – soustřeďuje řadu nálezů majících zásadní význam nejen v rozsahu regionu. Lovecké paleolitické období (starší doba kamenná) je zastoupeno lokalitami Lužná a Lubná mezi nimiž je rozdíl zhruba 230 000 let pravěkého vývoje lidské společnosti. Období prvních zemědělců, doba hledání vhodných podmínek je doložena prvními keramickými nálezy a množstvím kamenných nástrojů. Mnoho exponátů pochází z doby bronzové, kdy se klima postupně oteplovalo, je reprezentováno bohatými nálezy únětické keramiky, nálezy bronzových hřiven, zbraní a šperků. V mladší části a závěru celého období nastaly výhodné podmínky i pro osídlení nových výše položených území. Lidé s knovízskou kulturou zde zanechali množství dokladů svého chápání života a smrti. Významné je následující období starší a mladší doby železné, kdy i zde sídlila vrstva lidí mající význačné obchodní, politické či jiné postavení. Jedním z dokladů je nález komorového hrobu s bohatou výbavou doplněnou o bohatě zdobené součásti koňského postroje. Patrně nejznámějším nálezem, jehož fotografie nechybí snad v žádné reprezentativní publikaci o Keltech, je opuková hlava keltského héroa nalezená v areálu čtyřúhelníkových opevnění u Mšeckých Žehrovic. Další vývoj oblasti patrně souvisí opět se změnami klimatu. Doba římská a období stěhování národů jsou doloženy jednotlivými nálezy. Výraznější doklady pocházejí až z raného středověku, kdy se zde usídlili Slované. Muzeum je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů na území okresu Rakovník ve správním obvodu Rakovník. Na základě dohody s muzeem provádí administrativní úkony a terénní výzkumy v rámci rozsahu stavebních úřadů Čistá a Křivoklát Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
Oblastní muzeum Praha – východ
www.ompv.czStálá expozice „ Brandýsko v proměnách času“ je obohacena o řadu archeologických nálezů učiněných při výzkumech a sběrech jejichž počátky sahají až do 20. let minulého století. Jedním z nejatraktivnějších exponátů jsou monoxyly – lodice vydlabané z kmenu, nalezené podél Labe. V oblasti pracovala a pracuje řada archeologů, kteří spolu se sbírkami amatérů a dary náhodných nálezů založili archeologickou část sbírkového fondu. Muzeum je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumům na okrese Praha – východ. Po dohodě s ARÚ AV ČR,ÚAPPSČ a M Čelákovice provádí administrativní a terénní činnost severní a západní části okresu v rozsahu správních území a stavebních úřadů. Blízkost hlavního města vede k rozsáhlým stavebním aktivitám zaměřeným jak na výrobně obchodní objekty, tak na vybavenost a realizaci výstavby rodinných domů. Řada nových stavebních lokalit poškozuje a převážnou většinou ničí archeologická naleziště (Brandýs, Přemyšlení, Klecany, Bášť) v minulosti již známá či dosud neznámá. Novými soubory je postupně doplňována sbírka.
Oblastní muzeum Praha – východ
Zřícenina hradu JenštejnV expozici s názvem „Archeologie v Jenštějně a okolí“ jsou prezentovány archeologické výzkumy důležité pro období počátku pozdní doby kamenné a doby halštatské nejen v regionu. Další expozice je věnována letecké archeologické prospekci a jejím výsledkům v širokém území Polabí.
Oblastní muzeum Praha – východ
Staroboleslavská bránaExpozice „Obraz dějin v archeologických a historických pramenech“ zpřístupňuje výsledky záchranných archeologických výzkumů prováděných v rámci areálu hradiště a v jeho blízkém zázemí. Dokládají význam hradiště ve Staré Boleslavi nejen jako místa, kde byl zavražděn český kníže Václav, pozdější světec a hlavní zemský patron.
Polabské muzeum
www.polabskemuzeum.czV poděbradském sídle muzea je instalována expozice „Pravěk Poděbradska“ s nejstarší historií osidlování této části Polabí. Jsou zde vystaveny nálezy drobných kamenných nástrojů ze slavných lokalit střední doby kamenné situovaných na pískových dunách podél Labe. Unikátní nálezy dokazují zručnost pravěkých lidí při zpracovávání surovin nerostného, živočišného a rostlinného původu, přizpůsobení se novým materiálům, technologiím a technikám. Jsou zachyceny změny v různých obdobích reagující na vnější podněty přírody a vývoje společnosti. Expozice je doplněna řadou modelů. Nálezy ze středověkého období doplňují expozici v Památníku krále Jiřího z Poděbrad umístěnou v zámku. Bohatá archeologická sbírka muzea založená Janem Hellichem obsahuje více jak 30 tisíc evidovaných předmětů a patří k velkým sbírkám uloženým v muzeích středočeského Polabí. V posledních desetiletích je stále doplňována vlastními záchrannými výzkumy, protože muzeum je oprávněnou organizací k provádění archeologických výzkumů na území okresu Nymburk. Svoji administrativní a terénní činnost realizuje, až na drobné výjimky, ve správních územích Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady.
Polabské muzeum
Vlastivědné muzeum Nymburkwww.polabskemuzeum.cz
Prostory muzea se staly významnou základnou pro rozsáhlé archeologické výzkumy Polabského muzea. Řada v intravilánu dnešního města přinesla zcela jiný pohled na pravěký, raně středověký a středověký vývoj místa a města. Bylo objeveno několik unikátních situací, které jsou zakomponovány do staveb či jsou zachovány samostatně. Pozornost archeologů není soustředěna jen na města, ale sleduje i další rozsáhlé terénní aktivity spojené s výstavbou sítí. Stavba vodojemu na Chotuci zachytila fortifikaci a osídlení z mladší doby bronzové.
Polabské muzeum
Městské muzeum v Sadskéwww.polabskemuzeum.cz
Expozice – výstavní depozitář obsahuje mnoho sbírkových archeologických předmětů z okolí i samotného města. Váží se k různým pravěkým obdobím a raně historickým obdobím. Z raného středověku je jimi doložena slavná doba historie nynějšího města od r. 993, kdy zde stála přemyslovská kurie. Odtud vyjela 28.9. 995 část knížecí družiny k Libici. Povraždila všechny přítomné Slavníkovce a sídlo vyplenila a bez velkých ztát se vrátila. V 11. století se na zdejším dvoře, jehož umístění je patrně totožné s kurií a dosud nebylo objeveno, konaly významné sněmy.
Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
www.muzeumjilove.czV expozici muzea věnované pravěkému a raně středověkému vývoji osídlení mezi Vltavou Sázavou, Botičem a Prahou je pozornost soustředěna na tři kolonizační období, kterými území prošlo. Nejstarší je spojeno s vyhledáváním vhodných míst k osídlení a činnosti nejstarších zemědělců až po jejich trvalé usazení a zahájení výroby broušených nástrojů. Osídlení zabírá severní část území a doposud je prokázáno po geologický zlom, kterým dnes protéká Zahořanský potok. Druhým významným obdobím je přítomnost Keltů v 2. a 1. století před Kristem. Byla zachycena řada dokladů o jejich intenzivním sídlení a pohybu v okolí, kde bylo později rýžováno a dobýváno zlato. Zdá se, že počátky těžby a zpracování zlata je nutné hledat právě v tomto období jak dokládají také některé nálezy z oppida Závist postaveného v první čtvrtině 2. století před Kristem v bezprostřední blízkosti řady zlatonosných potoků a řek. Oppidu je věnována část expozice včetně informačního modelu. Jiný model uvádí návštěvníky do zahájení třetího kolonizačního období, jehož výsledkem je pozdější vznik sítě vesnic a samotného královského horního města Jílové. Jedná se o model benediktinského kláštera založeného roku 999 na Ostrově u Davle. Později pod jeho patronací vzniklo opevněné městečko v místech dnes zvaných Sekanka. Výsledky archeologického výzkumu jsou také součástí expozice. Samotnému klášteru a výsledkům dlouhodobého (několikageneračního) archeologického bádání je po zásluze věnována samostatná expozice. Ve sbírkách muzea jsou vedle výše zmíněných období zastoupeny i menší soubory či ojedinělé nálezy z řady dalších pravěkých kultur nebo období.
Regionální muzeum v Kolíně
www.kolin.cz/muzeumExpozice s názvem - Dvořákovo muzeum pravěku na Kolínsku - je situována v Brandlově ulici 35. Zachycuje vývoj oblasti od starší doby kamenné (paleolitu) až po raný středověk a do značné míry čerpá z Dvořákových meziválečných terénních aktivit. Nálezový fond z této doby přesahuje více jak 13 000 předmětů. Tento korpus je doplněn o movité nálezy získané do sbírek v následujícím poválečném období a získávaných dodnes. Základ sbírky tvoří více jak 60 000 movitých archeologických památek vyrobených z kamene, bronzu, železa, skla, kostí a vypálených z hlíny, které doplňuje zhruba 300 000 doprovodných nálezů. Svým rozsahem archeologické sbírky patří k nejvýznačnějším muzeím v republice. Jednotlivým obdobím dominují nálezy známé nejen našim, ale i zahraničním badatelům. Například období pozdní doby kamenné reprezentují nálezy z výšinného sídliště Okrouhlík u Českého Brodu s řadou importů. Mezi neznámější lokality jejichž nálezy jsou zde uloženy patří Plaňany, Hradenín, Červené Pečky, Velim, Ohrada, Klášterní Skalice, Polepy, Libenice, Kolín a řada dalších. Pozornost upoutá rekonstrukce pohřbu nu voze, který byl uložen do komorového, dřevem obloženého a zakrytého hrobu datovaného do starší doby železné. Běžný život v mladší době železné je představen rekonstrukcí chaty v níž žili Keltové. Nejznámějším nálezem je kolínský velmožský hrob z 9. století s velkolepou výbavou. Archeologické sbírky jsou stále doplňovány z vlastních záchranných výzkumů, které provádí odborníci muzea, protože instituce je nositelem oprávnění k jejich provádění. Současná zvýšená výzkumná a administrativní činnost má příčinu v rozsáhlých stavebních aktivitách realizovaných na mnohahektarových plochách na již dříve známých archeologických nalezištích, ale i v místech, kde pravěké až raně středověké osídlení nebylo dosud známo. Výsledky nových archeologických poznatků jsou veřejnosti prezentovány na tématických výstavách k nimž jsou vydávány příležitostné tiskoviny. Archeologické nemovité i movité památky regionu tvoří doprovodnou část řady dalších výstav. Muzeum postupně realizuje řadu vlastních archeologických vědeckovýzkumných projektů vztahujících se především ke Kolínu a přilehlé části Polabí a drobným feudálním sídlům na Kolínsku a Kutnohorsku. Významná je publikační činnost pracovníků archeologického oddělení muzea. Své poznatky uveřejňují ve všech hlavních archeologických časopisech a ve společenskovědní řadě sborníku vydávaného muzeem.
Regionální muzeum v Kolíně
Muzeum KouřimskaČást stálé expozice je věnována dlouholetým výzkumům slovanského hradiště Stará Kouřim. Modely brány a dalších na základě výzkumů rekonstruovaných částí objektů seznamují s vývojem této unikátní plochy, nesoucí všechny charakteristiky rezidenční nikoliv obranné polohy, od vzniku až do 10. století, kdy bylo opuštěno a nahrazeno novým opevněním postaveným na protilehlé ostrožně sv. Jiří. Vedle keramiky a dalších předmětů užívaných během existence hradiště je zde předvedena řada unikátních archeologických hrobových nálezů vyzvednutých ze zkoumaného knížecího pohřebiště v blízkosti jezírka zvaného „Libuše“. V mužských hrobech jsou zastoupeny především zbraně a v ženských šperky ovlivněné tehdejší velkomoravskou a evropskou módou. Další část expozice je věnována následnému vývoji na území vedoucímu až k založení středověkého města (konec 10. stol. – 1250) a jeho okolí. Dokladem této doby jsou vystavené předměty denní potřeby objevené při archeologických výzkumech – keramika, železné a kostěné nástroje, mince, obchodní vážky a další.
Regionální muzeum v Kolíně
Podlipanské muzeum v Českém BroděArcheologická expozice se věnuje hradištím vznikajícím v raném středověku v povodí říčky Šembery a jejích přítoků. Území byla a dodnes je věnována pozornost, protože patří k velmi hustě osídleným oblastem po celý pravěký a raně středověký vývoj. Výzkumy, které proběhly na hradišti Doubravčice a Klučov zachytily pod raně středověkými opevněními ještě starší opevnění pravěké. Menší záchranné akce proběhly v předpolí či prostoru hradišť Tismice a Přistoupim. Současné nedestruktivní metody, jako jsou geofyzikální měření a archeologická letecká prospekce, umožnily zpřesnit dřívější poznatky a závěry. Ve sbírkách muzea jsou uloženy nejen nálezy z hradišť, ale také z cihelen, pískoven a dalších poloh v okolí Č. Brodu.
Regionální muzeum Mělník
www.muzeum-melnik.czExpozice věnující se přírodě a historii Mělnicka představuje mimo jiné náhled do středověkého královského věnného města Mělníka. Město vyrostlo z areálu raně středověkého hradiště situovaného nad soutokem dvou nejznámějších českých řek. Jsou zde prezentovány typy veřejných i soukromých budov uvnitř města, které jsou doplněny řadou železných keramických a dalších archeologických nálezů tohoto období. Muzeum situované v jednom z nejbohatších archeologických území středních Čech má sbírku obsahující nálezy z řady dnes významných archeologických lokalit od starší doby kamenné, přes celé období pravěku až po raný středověk a středověk. Dnes obsahuje více jak 25 000 evidenčních čísel. Její základ tvoři nálezy z počátků české archeologie doplněné v průběhu let o sbírky menších muzeí, škol a jednotlivců. Část fondu byla převzata v výzkumů prováděných na Mělnicku Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Muzeum má oprávnění k provádění archeologických výzkumů na okrese Mělník. O administrativní a terénní činnost se na území okresu dělí s ARÚ AV ČR. Svoji získanou odpovědnost provádí na území labského pravobřeží ve správních obvodech Byšice, Mšeno a Všetaty a v části obvodů Neratovice a Mělník. Průběžně vykonává odborný dohled na nemovitých pravěkých a středověkých kulturních památkách Mělnicka, zapsaných do Ústředního seznamu.
Regionální muzeum Mělník
Městské muzeum Mšenowww.muzeum-melnik.cz, www.mestomseno.cz
V části muzea je instalována expozice věnovaná místnímu rodákovi archeologovi J. L. Píčovi, který se stal systematickým zakladatelem archeologických sbírek dnešního Národního muzea. Je doplněna o řadu osobních předmětů a dalších doplňujících informací o jeho životě a monumentálním díle, jehož nejzáslužnější částí je vydání mnohosvazkového přehledu s názvem „Starožitnosti země České“, které jsou dodnes ceněny především pro své obrazové přílohy.
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně
www.omk.czV průřezové expozici „Pravěk Kladenska“ prezentována význačná archeologická naleziště, pozorování a předměty z celého kladenského okresu, které podtrhují význam území pro pravěké a raně středověké obyvatele našeho území. Období nejstarší zemědělské produkce (neolit) je reprezentováno nálezy z Buštěhradu, Kladna, Stehelčevsi. K nejznámějším lokalitám nejen u nás, ale ve střední Evropě patří eneolitické (pozdní doba kamenná) areály objevené v Makotřasech a Na Homolce u Stehelčevsi. Řada významných lokalit dokumentuje vývoj po celou dobu bronzovou (hradiště Budeč), starší a mladší dobu železnou. Za upozornění stojí lokality Buštěhrad, Makotřasy a Tuchlovice, kde již tehdy Keltové na Kladensku vyráběli a zpracovávali železo. Velmi významným objevem starší doby římské, kdy na našem území sídlily kmeny Germánů, je pohřebiště zkoumané po etapách několik desítek let na katastru Třebusic. Svými importy patří k nejvýznačnějším nekropolím té doby nejen v Čechách. Významnou úlohu sehrálo území dnešního Kladenska při formování českého státu, na území bylo využito a přestavěno starší hradiště Budeč a později vybudováno hradiště Libušín. Řada informací z výzkumů a tisíce získaných předmětů jsou uchovávány ve sbírkách muzea.
V rámci činnosti muzea jsou v letním období také poskytovány prohlídky naší nejstarší stojící sakrální stavby - rotundy sv. Petra a Pavla na pravěkém a raně historickém hradišti Budeč u Zákolan. Prostoru hradiště a rotundě je věnována nová publikace Budeč 1100 let.
Muzeum není držitelem oprávnění k archeologickým výzkumům a administrativní a terénní činnost v rozsahu okresu Kladno a správních obvodů Kladno a Slaný vykonává ARÚ AV ČR.
Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
www.muzeum-roztoky.czRozsáhlá moderní bezbariérová archeologická expozice obsahující celý pravěký a raně historický vývoj na byla pojata jako procházka mezi rekonstruovanými trojrozměrnými výjevy z pravěku středočeského území. Byla doplněna řadou velkoplošných rekonstrukcí a ukázkami způsobu práce archeologů v terénu. Tato velmi instruktivní expozice, přibližující zvláště mladším návštěvníkům doby dávno minulé i způsob získávání informací o nich, vzala zcela za své při povodni roku 2002. Archeologická sbírka obsahuje více než 240 000 předmětů a patří mezi nejrozsáhlejší v celém Středočeském kraji. Nálezové celky dokumentují kulturní vývoj našeho území od neolitu do středověku. Zahrnují nálezy z různých míst kraje, ale především z katastrálních území navazujících na severozápadní a západní okraj hranic hlavního města na území okresu Praha-západ. Základ, ostatně jako u každého středočeského muzea, tvořily původně sběry zakladatelů muzea a jejich spolupracovníků postupně doplňované přebíraným sbírkami škol a od soukromníků. Kvalita sbírky se začala měnit až s vlastní výzkumnou aktivitou mnoha archeologů pracujících v muzeu. K výrazné změně sbírky došlo v souvislosti s rozsáhlou stavební a těžební činností probíhající nepřetržitě od 90. let do současnosti. Muzeum je držitelem oprávnění k provádění archeologických výzkumů na okrese Praha – západ. Vlastní administrativní a terénní činnost vykonává ve správním obvodu Černošice v rozsahu stavebních úřadů Hostivice, Libčice nad Vltavou, Roztoky a Velké Přílepy. Záchranné a předstihové výzkumy přinesly základní informace o střední době bronzové, době římské a období stěhování národů na území kde aktivity těchto komunit byly dosud neznámé. Plošně rozsáhlé výzkumy v Libčicích nad Vltavou a Hostivicích poskytly řadu dosud neznámých dokladů o vývoji vnitřní struktury sídlišť a jejich vybavenosti. Významné situace a nálezové celky byly zachyceny na sídlištích a pohřebištích v Horoměřicích, Černém Vole, Roztokách, Svrkyni, Velkých Přílepech, Úholičkách, Statenicích a Tuchoměřicích. Reprezentují široký časový úsek od mladší doby kamenné do doby stěhování národů. Raně středověké, středověkého až novověkého období bylo zkoumáno na lokalitách Levý Hradec, Roztoky, Radětice, Bášť, Okoř a Velké Přílepy. Stále se rozšiřující archeologické sbírkové fondy jsou ukládány do areálu bývalého statku v Libčicích nad Vltavou, kde rekonstrukcí a dostavbou vznikl moderní depozitář, provozní a pracovní zázemí. Významná je konzervační činnost muzea, dosud pozastavená v důsledku záplav v roce 2002. Z archeologického hlediska má především význam metoda používající plazmochemické ošetření kovových předmětů. Na dříve nalezených i zcela nově odkrytých exemplářích z bronzu, železa s dalších kovů je pomocí této metody zachytitelná řada výzdobných detailů, dříve většinou unikajících pozornosti.